Barania Góra

Brania Góra (česky Beraní hora) s výškou 1220 metrů je po Skrzycznem (1257 m) druhým nejvyšším vrcholem ve Slezských Beskydech. Tento významný vrchol se vypíná 10 kilometrů jihovýchodně od města Visla. Svahy Baranie Góry jsou prameništěm Visly, která je nejvýznamnější a nejdelší řekou Polska. Její 1047 kilometrů dlouhá pouť začíná v nadmořské výšce 1107 a 1080 metrů jako Bílá (západní svah) a Černá Viselka (jižní svah) a končí v Baltském moři ve Gdaňském zálivu. Její povodí zahrnuje 194 424 kilometrů čtverečních. Zatímco ve svazích Baranie Góry je Visla divokým bystřinným potokem, tak za Krakovem se stává typicky rovinatou řekou širokou i přes 400 metrů. Samotný název Visla je v nejrůznějších podobách (Viscla, Vistla, Vandalus) požíván již přes 2000 let a původní výrazy lze přeložit jako voda či plynoucí. Samotné prameniště Visly je chráněno rezervací o rozloze 386 hektarů.

Slezské Beskydy byly z velké časti postihnuté kůrovcovou kalamitou a ani svahy Baranie Góry tomu nebyly ušetřeny. Z mnoha míst se ve vrcholových partiích otevírají krásné výhledy na polská, slovenská i česká pohoří. Nejlepší kruhový výhled nabízí kovová rozhledna přímo na vrcholu. Za dobré viditelnosti dominuje (jak jinak) Babí hora (1722 m) a velká část Živeckých Beskyd a za nimi pak mnoho štítů Západných Tater. O něco víc vpravo nelze přehlédnout Malou Fatru v čele s Rozsutcem (1610 m). A směrem na západ jsou vidět Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou (1325 m). V nadmořské výšce 900 metrů a 2,5 kilometru jihozápadně od vrcholu stojí od roku 1979 turistická chata Przysłop pod Barania Góra. Před ní tady stála myslivna z roku 1897, která později sloužila turistům.

Dvě varianty výletu

Podél kaskád Bílé Viselky

Výchozím bodem výletu je osada Czarne (placené parkoviště) nacházející se za přehradou Jezioro Czerniańskie. Modrá na vrchol Baranie Góry prochází údolím Bílá Viselka, kde narazíte na kaskády a nejvyšší vodopád Slezských Beskyd. Z vrcholu se pak můžete vrátit po stejné trase nebo pokračovat po červené a zelené přes vrchol Magurka Wiślańska (1140 m) k rozcestí Gawlasi, kde odbočíte po žluté. Ta se ale nevrací do osady Czarne, a tak je nutné v osadě Kopiec sestoupit bez značek dolů do údolí – viz mapa.

Okruh s parádním výstupem podél Bíle Viselky měří 17 kilometrů s převýšením okolo 830 metrů.

Z osady Zlotnica v zimě po skluzavce

Z opačné strany směrem z údolí potoku Bystra od osady Zlotnica stoupá zelená značka do osady Fajkówka, kde se napojuje na černou značku vedoucí přímo na vrchol. Zelená značka se zajímavě proplétá svahy a v některých místech je to tak trošku bojovka. Někdy chybí šipky a během sestupu do údolí před Fajkówkou se nenechte zmást, že se pokračuje cestou nahoru – naopak se jde kousek dolů a poté doprava přes potok. V zimě pro změnu je na černé značce nutné dávat pozor, protože více jak kilometr této trasy nad 1000 metrů souvisle zamrzá. Spíš než chodník to připomíná zmrzlý potok.

Z vrcholu Baranie Góry lze pak pokračovat opět na vrchol Magurky Wiślańske, kde se držíme červené směr vrchol Magurka Radziechowska (1108 m). Jedná se o kousek příjemné hřebenovky s občasnými skalními výchozy. Za druhou Magurkou se začíná pomalu sestupovat prvně přes louky a poté přes vrchol Glinne (1034 m). Za ním jsou dvě možnosti návratu zpět do Zlotnice. Abychom se do této osady dostali zpět po zelené, tak je nutné opustit červenou značku a jít chvíli bez značení. První odvážnější (viz mapa) varianta opouští značku hned na první lesní cestě, kterou za vrcholem Glinne tato značka překračuje. Z této cesty po 1 kilometru za výraznější zatáčkou odbočuje doleva chodník (pozor, na tomto chodníku je pak ještě jedna odbočka – pokračujte doprava dolů), která se za vrcholem Maly Żar  (833 m) napojuje na zelenou značku. Druhá varianta odbočení, orientačně snazší, se nabízí o kousek níž na další lesní cestě, kterou stezka překračuje.

Tento okruh měří na délku 19 kilometrů s převýšením okolo 900 metrů (druhá varianta má o 100 metrů více).