Čtvrtek, 21 listopadu, 2024
SvětTenerife

Pico del Teide

Pico del Teide 3715m. Pokud nemáte představu co výstup obnáší, tady máte pár tipů a rad, jak se na tento monument dostat. Mám za sebou zimní výstup v prosinci. Možností jak se tam dostat je vícero. Pod vrchol vede lanovka a z každé strany hory vede cesta, popřípadě můžete spojit obě cesty a udělat si náročný okruh a poznat celou horu ve vší kráse.

Teide na tisíc způsobů. Pohled od západního břehu.

1. Lanovka

Nejjednodušeji jak se na Teide dostat je lanovkou. Přiznám se tuto možnost jsem nevyužila, protože posledních 200 výškových metrů funguje podobně jako většina španělských památek a to přes dlouho dopředu plánovanou registraci. Tím dlouho dopředu myslím tak tři měsíce. Nerada plánuji takhle dopředu. Registrujete se na oficiálních stránkách https://www.reservasparquesnacionales.es/real/parquesnac/usu/html/Previo-inicio-reserva-oapn.aspx?ii=6ENG&cen=2&act=%201.

S první lanovkou vyjíždějící v devět hodin ráno, vystoupí zaměstnanec parku, který až do páté odpoledne hlídá vstup a kontroluje povolenky na vrchol Teide. Zpáteční jízdenka lanovnou stojí 40e a povolenka ke vstupu je zdarma. Ale i bez povolenky výhledy z horní stanice lanovky jsou úchvatné a pořád si můžete užít sestup dolů přes Pico Viejo s výhledem na kráter, pozůstatek vedlejší sopky.

K lanovce se dá dojet autem. je tam placené a neplacené parkoviště, obě omezená místem. Ráno a mimo sezónu budete mít šanci zaparkovat. V sezóně je na ostrově 3x více lidí, než místních, takže spíše zaparkujete na velkém parkovišti u informačního centra. Odtud se dá dojet autobusem až k lanovce, nebo také dojít pěšky. Za nepříznivých podmínek nemusí lanovka fungovat.

Neuvěřitelně fotogenická hora.
Další z tisíce pohledů. Tentokrát ze severu.

2. Trasou Montaña Blanca

Na začátku trasy je malé parkoviště, jen pro pár aut. Tady zase platí pravidlo, čím dříve, tím lépe. Odtud se vyráží na východ slunce, kdy vycházíte cca kolem třetí hodiny ráno. Záleží, kdy přesně vychází slunce a od toho odpočítat tak 4-5 hod. na výstup. Musíte tedy počítat, že i když přijedete v sedm hodin ráno, tak nemusíte zaparkovat. Spousta lidí už rovnou na parkovišti přespává, včetně mě. Je lepší přijet den předem večer, mít jistotu místa a ráno ve dvě hodiny vstát a vyrazit. Přiznám se, že nevím jak tato trasa vypadá přes den. V prosinci vycházelo slunce tak kolem sedmé ráno a celou trasu skoro až nahoru jsem šla ve tmě. Prvních pár kilometrů je mírným stoupáním a celkem pohodovou cestou až k Montaña Blanca do výšky asi 2700m. Odtud už vede jen strmé stoupání až na vrchol. Posledních 1000 výškových metrů se zapotíte. Po trase ve výšce 3250m je bivak Altavista. Dá se tady přespat a prodloužit si spánek o pár hodin. Je docela malý a i v prosinci tady byla spousta lidí.

Ranní výstup na Teide. Celou dobu za tmy a jediné co si vybavuji ta jsou skály a skály. Za dne bude vystup od Montaña Blanca taky velmi zajímavý.

3. Trasou přes Pico Viejo 3135 m

Druhou možností je trasa z druhé strany táhlejším a mírnějším stoupáním kolem kráteru Pico Viejo 3135 m. Míst odkud vyjít je několik. Ze zmíněného informačního centra přes skální útvary La Catedral nebo po silnici z menších parkovišť po značených trasách z druhé strany. Výstup z téhle strany je delší, ale zážitkem určitě zajímavější. Krajina se vám několikrát promění před očima. Půjdete kolem lávových polí, kamenité krajiny, měsíční krajiny různých barev a samotný kráter Pico Viejo stojí a to. Dokonce za mě je hezčí než kráter Teide.

Na kraji kráteru Pico Viejo. Je masivní a uchvátí vás svou velikostí.
Při sestupu z Teide budete mít celý kráter jako na dlani.

4. Chci vidět a zažít úplně všechno

Pro odvážné se dají spojit obě trasy a užít si Teide v plné kráse s maximálním zážitkem. Počítejte s pořádně bolavýma nohama. Je to cca 30 km kamenitým terénem s převýšením 1730m a takových 12 hodin to zabere. Za mě je lepší vyrazit od parkoviště Montaña Blanca, vyšplhat co nejrychleji nahoru a užívat výhledy. Zpátky se pak vrátit přes kráter Pico Viejo a užít si vyhlídkovou cestu dolů.

Jsou dvě možnosti jak to zvládnout:

  1. Mám permit a můžu na Teide kdykoli, přibližně podle času rezervace.
  2. Nemám permit a jedinou možnožností jak se na vrchol Teide dostat je mimo čas kdy operuje lanovka a vstup je hlídaný- západ nebo východ slunce.

Druhá možnost vyžaduje trochu plánovaní. Jak jsem již psala, výstup trvá 4-5 hod. podle fyzické zdatnosti. Východ a západ slunce se v každém měsíci mění. Vyrazit to chce v pravý čas a někdy to znamená vstávat i ve dvě ráno. Celou trasu máte naplánovanou a přiloženou na konci článku.

Slavný stín Teide. Je to jediná hora široko daleko a tak vytváří stín přes celý západní cíp ostrova.
Čekání na východ slunce v mrazu a větru. Místa vyvěrající páry poznáte podle hloučků lidí. Aspoň trošku tepla.

Další úskalí může byt počasí a teplota. V létě je nepříjemná calima. Calima je suchý vzduch ze Sahary, který většinou se sebou nese i prach. S ní přichází vedro, dusno, zhoršená viditelnost a i obtížnější dýchání. V zimě naopak budete nahoře mrznout. V prosinci jsem měla velký nárazový vítr, který pocitově ochladil vzduch na -20 °C. Na sobě jsem měla jen větrovku a pod tím mikinu. Bylo to docela náročné, zmrzlá až na kost a ruce mi rozmrzly až o pár hodin později, kdy sluníčko trošku zesílilo. Na vrcholu vyvěrají horké páry, u kterých jsme se všichni choulili a aspoň trošku ohřáli. Jen neudělejte tu stejnou chybu jako já a nestrkejte tam ruce. Vodní pára má tak 99-100°C. Opaření a pak posléze mokré rukavice vám nepomůžou. Za mě to byl zatím nejnáročnější výstup v životě, hlavně díky drsným podmínkám. Poslední kilometry jsem taky docházela s myšlenkou, že tohle už nikdy. Naštěstí mám krátkodobou paměť.

Východ slunce z protějšího kopce- Guajary 2718m.
Celý ostrov máte ze všech stran jako na dlani. Pohled na sever.

Doporučila bych i využít autobus na této trase. Sveze vás od informačního střediska až přímo k autu a ušetří nějakých 8 km rovinatou náhorní plošinou. I když ta taky stojí za procházku. Z cestiček, lemovanými kameny, jsou výhledy na celou Teide. Celé sopečné okolí vypadá zajímavě, ale nohy si to po celém výstupu a hlavně sestupu už tak moc neužívají.

La Cathedral. Sopouchovité skalní útvary kousek od turistického centra. Celé městečko je protkáno cestičkami a dá se prolézat skrz na skrz.
Táhlá sestupová cesta s výhledem na celou kalderu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *