Zřícenina hradu Drahotuše

Helfštýn, jeden z největších hradních komplexů u nás, nejspíš dobře znáte. Ale víte o zřícenině hradu Drahotuše, která leží v lesích přímo naproti Helfštýnu v Oderských vrších? Sice nemůže konkurovat velikostí, zachovalostí, občerstvením a výhledy, ale nabízí něco jiného – větší klid a příjemnou procházku v přírodě.

Zbytky hradu se nacházejí 500 metrů severně od obce Podhoří. Přímo z obce vás k němu, kolem kostela Sv. Havla, vyvede modrá turistická značka. Pod hradem se dochoval unikátní kamenný most přes potok z roku 1780. Ze samotného hradu do dnešních dní moc nezbylo. Najdeme po něm zbytky příkopů, valů, zdiva, zachovalé přízemí paláce a kusy mohutné válcovité věže, která byla zničená výbuchem. Hrad byl postaven na stoupajícím hřebeni, což bylo ze strategického hlediska nevýhodné. Proto museli na severní straně vylámat do skály hluboký příkop (viz foto níž).

Poloha hradu napovídá o jeho úloze. Drahotuše, založené někdy před rokem 1269 Bohušem z Drahotuš, střežily údolí Bečvy – část Moravské brány a vstup na Moravu. Svou sídelní funkci ztratil někdy po roce 1476 a jako zcela pustý se uvádí v roce 1543. Poslední majitel hradu, Vilém z Pernštejna, nechal z hradu vyvézt ty nejcennější věci. Následně nastalo postupné boření rozsáhlých Drahotuší a odvážení kamene na stavby v okolí. V rámci této akce rozmetali výbuchem válcovou věž, o čemž se můžete sami přesvědčit, když hrad navštívíte.

Takto nějak nejspíš vypadaly Drahotuše. Zdroj: Hrady.cz
Pověst o srdečném pozdravu z Helfštýna, jenž zničil Drahotuše

O hradu panuje několik pověstí. Pojďme si představit tu nejzajímavější. Již od pradávna se mezi lidmi vyprávěla pověst, že Drahotuše a Helfštýn dostali dva bratři – dvojčata. Ze svých hradů se zprvu zdravili a dorozumívali pomocí praporů. Po nějaké době svou komunikaci značně vylepšili. Na protější hrad vystřelili ocelovou kouli z děla. Na opačné straně ji sebrali a vystřelili jako odpověď zpět. Takto se zdravili tak dlouho, dokud jedna koule netrefila v Drahotuších prachárnu. Následný výbuch roztříštil velkou věž a její úlomky zasypaly celý hrad. Od té doby byl hrad opuštěn. Na této pověsti je zajímavé, že oba hrady opravdu vlastnili bratři Ctibor a Jan Tovačovští z Cimburku. V jejich době se už používala děla. A jak jsme si již pověděli, věž byla rozbořená výbuchem střelného prachu. Jediné, co na této pověsti moc nesedí, je dostřel tehdejších děl. Hrady jsou od sebe přece jen vzdáleny vzdušnou čárou 6 kilometrů.

Drahotuše na kole – ke zřícenině lze vcelku snadno dojet na kole po lesní cestě, která přichází k můstku z východu (modrá přichází k můstku z jihu). Na lesní cestu se napojíme hned za poslední zahradou na východním konci Podhoří (viz foto na konci).

Stezka po modré kolem kostela Sv. Havla.
Sluneční hodiny na kostelní zdi. Hodina smrti nejistá – je dobře, že to nevíme.
Kostel Sv. Havla v Podhradí. Románské jádro pochází z přelomu 13. a 14. století.
Kamenný můstek pod Drahotušem a určitě dobové protitankové dračí zuby.
Můstek byl vystavěn ze zbytků hradu.
Rozcestí pod hradem.
Výhled na Moravskou bránu od hradu.
Výstup k pozůstatkům Drahotuš.
Téměř celý areál.
Přízemní palác.
Drahotuše z místa válcové věže.
Zbytky výbuchem rozmetané válcové věže.
Musel to být opravdu silný výbuch.
Zbytky přízemního paláce.
Zde stála mohutná válcová věž. Zdivo se stalo součástí přírody.
Mohutný hloubený příkop ve skále. Hrad tak oddělili od okolního terénu.
Pohled na Podhoří. Drahotuše se nacházejí vlevo, pod výraznějším kopcem.
Po této lesní cestě lze vyjet na kole až k hradu (směr doleva).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.