Za trilobity do Prokopského údolí

Přírodní rezervace Prokopské údolí je jedna z nejkrásnějších a také nejvýznamnějších přírodovědeckých území v Praze. A to i přesto, že zde v minulosti probíhala těžba, stavba železnice a silnice nebo výstavba rozsáhlých sídlišť. Možná právě díky těmto činitelům bylo možno nalézt v paleozoických (silur-devon) břidlicích, vápencích a křemencích nejrůznější fosilie. V jílových břidlicích to jsou např. ramenonožci, tentakuliti. Ve vápencích lze bez větší námahy objevit hlavonožce, mlže či dokonce trilobity. Nejlepším místem, kde s hledáním zkamenělin začít je bývalý vápencový lom Opatřilka, který byl aktivní do 40. let 20. století. Naopak chráněným nalezištěm je Kovářovic mez. Zde platí zákaz odlamování hornin ze skalních stěn. 

Jednou z mnoha dalších přírodních pozoruhodností je Prokopský lom, který vznikal odtěžováním vápence Prokopské jeskyně a propojením několika dalších lomů. Těžba probíhala ze strany, tak i pode dnem jeskyně, což způsobilo v roce 1890 její zřícení. V nově vzniklých puklinách byly nalezený mnohé kostí zvířat z doby ledové tak i lidských pozůstatků. Nad jeskynní byl v 18. století postaven barokní kostel. Za 2. světové války byl prostor využit pro vojenské účely. V roce 1943 měli Němci v plánu ve zbývající části jeskyně (v mělké krasové kapse) vybudovat podzemní továrnu Junkers. Po válce se toto místo dostalo pod vojenskou správu čs. armády. Dodnes jsou podzemní chodby pod dohledem Armády ČR, utajované a veřejnosti nepřístupné.

Pokud byste se chtěli podívat na pozůstatky po podmořské sopce, máte jedinečnou příležitost se vydat k Hemrovým skalám, které vznikaly v siluru před 430 mil. lety. Sopku utvářely trhliny v mořském dně, z nichž proudila láva. Se stykem s vodou se láva prudce ochlazovala, a tak byl vytvořen hřeben, dosahující výšky 300 m a délky 5 km.

Prokopské údolí bylo trvaleji osídleno řivnačskou kulturou kolem roku 3 000 př. n. l.  Na místě eneolitického sídliště bylo v 8. století vystavěno Butovické hradiště o rozloze 10 ha. Hradiště zaniklo mezi 9. a 10. stoletím. Dodnes se v blízkosti sídliště Velká Ohrada zachoval val, který rozděluje náhorní plošinu.  Další památkou v údolí byl hrad Děvín z 1. poloviny 14. století. Středověký hrad nechal zbudovat Štěpán z Tetína. Postupně začal pustnout v průběhu husitských válek.  Děvín byl ještě v 16. století využíván jako terč pro děla.

Krásný výhled do údolí doplňují dva viadukty tzv. Buštěhradské dráhy nazývané Pražský Semmering. Tento název je převzat od slavného úseku rakouské železnice, která zdolává horský průsmyk mezi Štýrským Hradcem a Vídní. Trať s mosty byla založena roku 1872. Hlavním cílem byla doprava uhlí a dříví z lánských lesů. Dříve tuto úlohu plnila koněspřežná dráha. Trasa s celkovou délkou 20 km propojuje Smíchovské nádraží, Hlubočepy, Žvahov, Jinonice a Hostivice. Celkový výškový rozdíl činí 160 m. Viadukty překonávají železniční trať Pražsko-Duchcovské dráhy a také údolí Dalejského potoka. Jejich stavba byla dokončena již za 17 měsíců. Horní viadukt má 5 obloukových polí, je 20 m vysoký a 92 m dlouhý. Zatímco dolní viadukt dosahuje výšky 25 m a je 115 m dlouhý.

Prokopským údolím prochází zelená a žlutá turistická trasa. Také zde naleznete naučnou stezku Butovickým hradištěm. Okolí Prokopského údolí má také co nabídnout. Z Hlubočep lze sejít k Barrandovským skalám. Výlet si můžete prodloužit po zelené značené stezce, která Vás zavede do Dalejského údolí až do městské části Praha-Řeporyje.