Tajemná zřícenina hradu Quinburk

Strážní hrad Quinburk je skrytý v hlubokých lesích Jeseníků v nadmořské výšce 896 metrů. Je nejvýše položeným hradem ve Slezsku a na Moravě. Nachází se 1,5 kilometru severovýchodně od Medvědího vrchu (1216 m). Je zcela mimo turistické trasy. Nejbližší civilizací je obec Mnichov, která je vzdálená 3 kilometry. Podle archeologických nálezů vznikl hrad pravděpodobně na konci 13. století. Quinburk společně s hradem Drakov, který sloužil v údolí Černé Opavy jako celnice, měl chránit vstup na Moravu ze severu. Tehdy byla stezka údolím strategicky významná. Jako protipól Quinburku byl vystavěn na hranici Niského knížectví hrad Koberštejn, který se nachází 3 kilometry na sever. Historie hradu je nejasná. Chybí totiž jakékoliv písemné zmínky. Byl opuštěn nejspíš už během 14. století. A není divu – drsné horské podmínky byly náročné i pro neohrožené středověké strážce.

Hrad nebyl nijak velký kvůli povaze terénu. Výchozy, na kterých byl vystavěn, se jmenují Sokolí skály s výškou stěn přes 30 metrů. Jeho délka byla přibližně 45 metrů a na šířku měl 15 metrů. Rozkládal se na dvou skalních blocích. Na západním bloku se nacházela obytná část hradu – palác. Jeho rozměry se odhadují na 20 x 12 metrů se zdmi 2,5 metrů tlustými. Na východním bloku stála hranolovitá věž s rozměry 6 x 5,5 metrů a její výška byla maximálně tři podlaží. Po věži dodnes zbyly pozůstatky základů. Mezi palácem a věží bylo malé nádvoří. Předhradí tvořilo nejspíš několik dřevěných budov, které chránilo menší zděné opevnění. Ještě do roku 1888 byly patrné zbytky po vstupní bráně. Na východním konci Sokolích skal nalezneme nově umístěnou dřevěnou lavičku s výhledy směrem na Heřmanovice.

Možná podoba hradu Quinburk. Zdroj obrázku: https://www.vrbnopp.cz
To jediné, co po hradu zbylo – nepatrné základy veže.

Jak dobýt Quinburk?

Díky své poloze mimo turistické a cyklistické stezky může být Quinburk orientačním oříškem. Navíc bych terén v okolí Quinburku nazval jako obtížnější a je nutno být opatrnější. Je zde kombinace prudkých svahů společně s balvany a skalisky. Místo jako stvořené pro dobrodružství! Výchozími body mohou být Drakov – hájovna nebo horní konec Mnichova.

Z parkoviště od Drakova následujeme cestu vedoucí na jihovýchod. Cca po 1,5 kilometru nás cesta dovede do údolí Sokolího potoka. Vydáme se proti proudu a odbočíme první odbočkou vlevo. Cesta nás dovede na mýtinu s posedem u cesty po pravé straně. Z tohoto místa začíná chodníček vedoucí až ke Quinburku a Sokolím skalám. Mezi vysokou trávou nemusí být moc zřetelný. Stezka kličkuje prvně lesem a pak mezi balvany a skalisky.

Zde začíná pěšina k hradu Quinburk – přímo přes mýtinu.
Takto prochází pěšina lesem. Pak začíná výrazně stoupat a proplétá se mezi skalisky, viz poslední fotka.

Z Mnichova – okraj následujeme červenou značku vedoucí směrem k Drakovu. Po jednom kilometru vybíhá lesní cesta směrem vlevo a na jejím začátku se nachází tabule s názvem Cesta pod Suchým vrchem (nebo tak nějak). Doprovázet nás bude potok Rudná. Na první křižovatce se dáme doprava kolem hájenky a následujeme potok po lesní cestě z levé strany. Po jednom kilometru se dostaneme na první traverzující cestu, kterou překročíme a pokračujeme stále rovně. Cesta je už méně udržována, ale dovede nás až na asfaltovou cestu. Na ni doprava a pak cca 400 metrů do výraznější zatáčky. V tomto místě lze vpravo spatřit první skály. Působivý je průchod „bránou“, která je tvořená dvěma skalními bloky. Je zde i náznak pěšinky, která nás zavede ke Quinburku ze západu. Jako sestupovou cestu můžeme zvolit chodníček popisovaný v předchozím případě a od posedu se po lesních cestách dostat zpět do údolí Černé Opavy.

Skalní brána nad Quinburkem.
Průchod z opačné strany.
Tábořiště nacházející se nad Quimburkem.
Místo, mezi skalními bloky. Zde bývalo hradní nádvoří. Pěšinkou vpravo se dostanete k základům věže.
Umělecké vyobrazení Johna Lenona.
Skály, na kterých stával palác.
Výhled z místa, kde se kdysi nacházela hranolovitá věž.
Pohled do propasti.
Na východním konci Sokolích skal byla nově umístěna lavička.
Posezení s parádním výhledem. Za tímto místem je sráz hluboký přes 30 metrů.
Výhled od lavičky.
Občas se vyskytne i výhled na masív Orlíka.
Mohutné Sokolí skály.
Charakter terénu pod Quinburkem.
Červeně je vyznačená výstupová trasa z Drakova. Hnědou barvou trasa z Mnichova. Nabízí se i výstup na Medvědí vrch. Zdroj: mapy.cz

3 komentáře: „Tajemná zřícenina hradu Quinburk

  • 21 září, 2021 (10:53 am)
    Trvalý odkaz

    Třetí cesta vede z údolí Sokolího potoka , ale kdo neví jak jí najít, tak ať jí raději hledá od severní stěny s Sokolích skal ( od hradu) . Je schodovitě vyskádaná z velkých kamenů a cik-cak je vedena strání. Místy je zaniklá místy dost zřetelná.

    Reagovat
    • 21 září, 2021 (7:24 pm)
      Trvalý odkaz

      Super, díky za tip! Až se na Quinburk příště vypravím, tak se na tu cestu u skal zaměřím. 🙂

      Reagovat
      • 8 listopadu, 2021 (3:50 pm)
        Trvalý odkaz

        V případě hledání od Sokolího potoka je (byl ?) dobrým orientačním bodem kámen u něhož jsou (byly?) těsně uloženy rozpadající se lahve od piva. Leží tam odhadem , tak 50 let, takže vlastně střepy. A pak rovnou nahoru ….

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.