Sobota, 27 července, 2024
Kriváňská Malá Fatra

Suchý, Biele skaly a Stratenec

Suchý (1468 m) se nachází v západní části Krivánské Malé Fatry a z této strany je prvním vrcholem nad hranicí lesa. V severních svazích, až k vrcholu Príslopok (1141 m) na severozápadě, se rozkládá Národní přírodní rezervace Suchý s rozlohu 429 hektarů. Předmětem ochrany jsou lesní a kosodřevinné porosty na členitém geologickém podkladu. Přibližně 1,5 kilometru severozápadně od vrcholu se nachází turistická chata Pod Suchým (ve výšce 1075 m). Na jihu sousedí Suchý s kopcem Klačianska Magura (1372 m) a na severovýchodě se skalnatým vrcholem Biele skaly (1448 m). Biele skaly, stejně jako Suchý, jsou na hlavním hřebeni kriváňské části Fatry. Z dálky působí tyto vápencové skály mohutně, ale jejich zdolání je vcelku snadné. Dál, za sedlem Vráta, se nachází Stratenec, který je s výškou 1513 metrů nad mořem nejvyšší horou z této trojice. Impozantně působí jeho skalnatý severozápadní hřeben, spadající do doliny Kúr.Všechny tři vrcholy jsou dostupné po červené značce (E3), vedoucí přes celý hlavní hřeben – Nezbudská Lúčka je nejbližším výchozím bodem červené. Na tuto část hřebene se lze napojit po modré z Krasňan (dolina Kúr), po zelené z Varína (napojující se na červenou nad chatou Pod Suchým) nebo také po zelené z Turčianských Klačan.

Když počasí na chvíli přestane spolupracovat – okruh přes dolinu Kúr, Priehyb, Stratenec, Biele skaly, Suchý a sedlo Brestov

Na začátku doliny Kúr Jerry nadšeně vyskakuje z auta, nevědíce, co ho dnes čeká – jako vždy. To je na psovi to nejlepší. Ať už ho vezmete kamkoliv, bude vždy vděčný. První kilometry tohoto údolí jsou po lesní cestě. Potok Kúr má mnoho drobných přítoků, které spadají ze strmých svahů občas mezi skalisky. V místě, kde cesta zatáčí vpravo, se prochází menší skalní bránou. Za ní opouštíme cestu a chvíli jdeme tokem Kúru. Následně se chodník stáčí doleva a míří pod vrchol Príslopku. Za tímto vrcholem se na menších loukách otevírají výhledy na skalnatý hřeben Stratence a na kousek hlavního hřebene vlevo. Počasí se začíná nějak rychle měnit. Přes hřeben se pozvolna převalují mraky a pohlcují všechny vysoké kopce. Doufám, že než dojdeme do sedla Priehyb, budou mraky fuč. Nicméně situace se s přibývající výškou zhoršuje. Ze sněhem obalených smrků na nás vítr shazuje ostré ledové jehličky. Těsně pod sedlem se nacházíme v krajině zakrslých smrků. Vítr ustál, ani větvička se nepohne. Najednou je ticho jako ve vakuu. Nechávám se zmást, že je už po všem. Když však opustíme závětří a vstoupíme do sedla, tak jsme rázem vystaveni větru – jako by na nás někdo spustil velké průmyslové ventilátory. Viditelnost skoro nulová. Jerry téměř vlaje ve větru. Sestupujeme kousek zpět. Co teď? Vracet se mi nechce. Po pár minutách mi to nedá a stoupáme zpět do sedla. Jerry ochotně jde směrem na Stratence. Riskneme to. Když to nepůjde, tak se vrátíme.

Na vrchol vede úzký hřeben. Stratenec nás vítá žlutou tyčí s cedulkou. Za těchto podmínek se tady moc nezdržujeme a jdeme dál. Mlha se pomalu rozpouští. Najednou se z mlhy vynořila Biela skala. Při pohledu na skalní masív mám obavy, jestli to Jerry zvládne přelézt. Po pár hbitých skocích je ale na prvním vrcholu. Ten hlavní se nachází na šikmé skále o kousek dál. Nevadí, že nás vítr neustále bičuje, protože alespoň rozhání mraky. Z vrcholu Bielých skal je vidět náš další cíl – Suchý. Ač se to nezdá, tak výstup na něj není náročný. Na vrcholu je umístěný kovový kříž. Pro orientaci, kde se co nachází, slouží deska s vyrytými směry a názvy. Výhledy jsou na Kysuckou vrchovinu, Lúčanskou Malou Fatru a za dobré viditelnosti i na Velkou Fatru. Na Suchý turisté většinou lezou od turistické chaty – poslední úsek výstupu je vcelku prudký. Ze Suchého sestupujeme rychle, protože chodník je dobře prošlápnutý. U rozcestí Javorina se napojujeme na zelenou značku, která nás vede přes sedlo Brestov a následně na louky nad dolinou Kúr. Do údolí slézáme po žluté od rozcestí Pod Jedlovinou.

Okruh má na délku cca 15 kilometrů s převýšením 1100 metrů, takže se řadí mezi obtížnější. Zvládli jsme ho za 7 hodin i s přestávkami. Odkaz: https://mapy.cz/s/budelafuto

Galerie rampouchů.
Kúrská dolina.
Chodník vede kousek tokem.
Pod Príslopcem.
Okolní kopce – Prostá (1144 m).
Část Malé Fatry.
Mraky pomalu pohlcují hlavní hřeben.
Stratenec je již stracený v mraku.
Kousek pod hlavním hřebenem se vstupuje do labyrintu smrků.
Jerry uvažuje, jestli to má smysl.
Zakrslý les pod sedlem Priehyb.
Boj s mlhou a větrem v sedle Priehyb.
Na Stratenci.
Skalnatý sestup ze Stratence.
Biele skaly.
Sedlo Vráta, vzadu Stratenec.
Biele skaly ze sedla Vráta. Nyní jsou opravdu biele.
Nejvyšší bod Bielých skal.
Pes to vylezl bez maček.
Suchý z Bielých skal.
Cestou na Suchý – z této strany nevypadají Biele skály tak hrozivě. Vlevo severozápadní skalnatý hřeben Stratence.
Suchý.
Vrcholový kříž.
Vrchol Suchého.
Vykoukla i Velká Lúka.
Nakonec se otevřel výhled na Kysuckou vrchovinu – ten výraznější kopec vzadu uprostřed je Ladonhora.
Príslop pod Suchým.
Všichni tři pohromadě – zleva: Stratenec, Biele skaly a Suchý.
Sedlo Brestov na zelené značce.
Výhled na Kysuckou vrchovinu ze zelené značky – ta nejvyšší je Ladonhora.
Jak naschvál se udělalo krásně, když už jsme byli téměř dole.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *