Pondělí, 26 února, 2024
Ostatní - Polsko

Slezský Olymp Ślęża

Ve Slezsku najdeme všechno, od Eiffelové věže, přes největší záhadu třetí říše Riese až po Olymp. Takto se říká osamělé hoře Ślęża (718 m, česky Slenza, Sleza) v Krkonošsko – jesenickém podhůří, přibližně 35 kilometrů jihozápadně od Vratislavi. Sleza se zvedá z polských rovin a převyšuje své okolí přibližně o 500 výškových metrů a díky tomu tvoří nepřehlédnutelnou dominantu. Masív Slezy je 10 kilometrů dlouhý ve směru sever – jih a 6 kilometrů široký. Za dobré viditelnosti ji můžete spatřit z Rychlebských hor, Králického Sněžníku, Sovích hor nebo z dálnice směrem na Vratislav. Sleza patří do Koruny hor Polska a Koruny Sudet.

Hora Sleza zvedající se z polských rovin.
Nejasný původ názvu

Podle hory Slezy nebo stejnojmenné řeky byl nejspíš odvozen i název Slezsko. Jazykovědci odvozují název Śląsk od slova ślęg (nebo šlagwa), což znamená déšť nebo vlhkost – řeka Sleza protéká rozsáhlými močály. Slovanské kmeny, obývající podhůří Slezy se stejnojmennou protékající řekou, se pak pojmenovaly jako Slezané. Němci mají zase svou hypotézu – celý název pochází od germánského kmene jménem Siling, tedy že názvy Silesia a Siling jsou si etymologicky podobná. Tomu odporují polští jazykovědci, kteří poukazují na to, že v nejstarších dokumentech ze 12. a 13. století jsou názvy zapsány ve tvaru Slesia, Slezia nebo Zlesensis. Staroslovanský původ podporuje i čeština, jelikož název začíná na Sle nikoliv Sil. Jak a od koho se název převzal se už asi nedozvíme.

Nacisté v tom měli jasno a během jejich nadvlády Slezu přejmenovali na Siling.

Pohanské kultovní místo

Sleza byla od neolitu až do 7. století př. n. l. posvátným místem pohanských kmenů. Bylo zde uctíváno především sluneční božstvo ( tzv. sluneční kult), stromy, prameny, nebeská tělesa a atmosférické jevy jako jsou deště či vítr. Celý vrchol byl obehnán náspem a na mnoha místech se nacházely kruhy z kamenů, které měly chránit posvátná místa. Z těchto dob pochází ikonické kamenné sochy. Nejznámější je kamenný medvěd, nazývaný také jako slezský medvěd, nacházející se na vrcholu Slezy. Dále se dochovala postava s rybou, ještě jeden medvěd, houba a mnich. Medvědi mají vytesané diagonální kříže, což může souviset s pohanským slunečním kultem.

Pohanské rituály se na vrcholu prováděly až do 10. nebo 11. století, než na Slezsko dorazilo křesťanství. Stoupenci starých přesvědčení se vzbouřili a hlavní baštou povstání se stala Sleza. Povstání bylo potlačeno a na začátku 12. století byl na vrcholu založen augustiniánský klášter. Mniši se nicméně za krátkou dobu přestěhovali do Vratislavi, vrchol ale patřil pod jejich vlastnictví až do roku 1810. Také zde stával hrad, který nechal postavit kníže Bolek II. někdy během let 1343 až 1353. V roce 1471 se hradu zmocnili loupeživí rytíři, proti kterým téhož roku vytáhla vojska z Vratislavi a Svídnice. Obléhání hrad těžce poškodilo a ten již nebyl nikdy obnoven.

Medvěd na vrcholu. Vznik se datuje okolo 700 – 400 př. n. l.
Druhý medvěd a postava s rybou po cestě po červené a modré ze Sobótky na vrchol.
Současnost

Na místě ruin hradu nechali augustiniáni postavit ve druhé polovině 16. století dřevěnou kapli a nynější zděný kostel Panny Marie zde stojí od roku 1852. Další dění na vrcholu ovlivnil rozvoj turistiky. Výstupy na vrchol se začaly uskutečňovat již v 18. století. První malá dřevěná chata zvaná Mooshütte (mechová chaloupka) zde byla postavená v roce 1837. Tuto dřevěnou chatu nahradila v roce 1908 zděná, která vydržela na vrcholu do 60. let minulého století. Nynější chata Romana Zmorského vítá turisty od roku 1967. Hned vedle chaty stojí od roku 1958 televizní vysílač se 136 metrů vysokou věži.

Jižně za kapli, na skalní vyvýšenině, se nachází železobetonová rozhledna, jejíž konstrukce je poněkud nešťastně řešená. Nahoru se leze po úzkém žebříku a při větším počtu turistů trvá věčnost slézt dolů. Doporučuji spíše navštívit rozhlednu ve věži kostela Panny Marie. Z vrcholu je i mnohem lepší výhled do okolí.

Kostel Panny Marie na vrcholu, ve věži je rozhledna.
Výzdoba uvnitř.
Výhled z věže na turistickou chatu.
Výhled na nekonečné roviny.
Železobetonová rozhledna. Výhled z ní je zejména na Soví hory.
Pohled z rozhledny na televizní vysílač.
Dostupnost

Masív Slezy je protkán turistickými stezkami a proto je možné vystoupat na vrchol ze všech stran. Turisté nejčastěji zahajují výstup z města Sobótka nebo ze sedla Tąpadła. Ze Sobótky vede na vrchol červená (4,5 km) nebo modrá (5 km) vedoucí kolem rozhledny Bismarcka. Z sedla Tąpadła je hezký výstup po modré značce – stezka prochází přes skalnaté pasáže Slezy. Z tohoto sedla je možné po cestě vyjet na kole až na vrchol k chatě.

Rozhledna Bismarcka cestou po modré na vrchol. Stojí zde od roku 1905 a její výška je 15 metrů.
Modrá z opačné strany zase prochází přes skalnaté pasáže.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *