Rychlebský Smrk

Plochý vrchol Smrku se nachází přibližně 5 kilometrů severozápadně od Horní Lipové. Se svou výškou 1127 metrů je nejvyšším vrcholem Rychlebských hor i co se týče polské strany tohoto pohoří. Své prvenství si Smrk drží jen o chlup, neboť nedaleká Travná hora je nižší jen o dva metry. Přes masív Smrku prochází hlavní hraniční hřeben Rychlebských hor, který začíná na severu u obce Bílá Voda a za Smrkem pokračuje dál do Kladského sedla (815 m) na západě, kde končí Rychlebské hory a začíná Králický Sněžník. Při hranici s Polskem, u turistického rozcestí Smrk – hraničník, je historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Vrchol Smrku spadá do přírodní památky Rašeliniště na Smrku s rozlohou necelých 7 hektarů. Předmětem ochrany je maloplošné vrchovištní rašeliniště s fragmenty podmáčených a rašelinných smrčin, na které je vázán výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů organismů.

Ve svazích Smrku nad obcí Horní Lipová najdeme zajímavost v podobě samoobslužného lesního baru. Jeho autorem je revírník Václav Pavlíček. Myšlenka lesního baru vznikala postupně od roku 2006. Tehdy Lesy ČR vybudovaly na mnoha místech odpočinkové přístřešky a jeden i na tomto místě. Jednoho dne tady Václav Pavlíček nechal dvě plechovky a když se sem vrátil, tak našel vzkaz:  „pití bodlo, nechávám vám dvacet korun.” Postupně se tak rozšiřovala nabídka a dnes si mimo plechovky můžete dát svařené víno, špekáček nebo klobásu. Svou útratu pak vložíte do pokladničky. Bar je velmi oblíbeným místem a bývá tady rušno.

Samotný vrchol Smrku se nachází v lese a je bez výhledu. Pokud budete mít dobré počasí a chcete se porozhlédnout po okolí, tak doporučuji popojít od rozcestí Smrk – hraničník podél hranice na jihozápad asi 400 metrů na vrchol Brousku (1115 m). Otevřou se vám tak výhledy na Králický Sněžník a nebo jako na fotce výše na Hrubý Jeseník se Šerákem (1351 m).
Mnoho možností výstupu

Nutno zmínit, že vrchol smrku se nenachází u onoho historického hraničního kamene, tedy u rozcestí Smrk – hraničník. Z tohoto místa se vrchol nachází asi 400 metrů východně. Přes vrchol neprochází žádná klasická turistická značka, ale tzv. místní značení trasa (červeno – bílý čtverec). Toto místní značení začíná v Ramzové a končí právě u historického trojmezí. Celý výstup vede hezkým zalesněným hřebenem. Dále se k trojmezí dostanete po modré z Petříkova, po zelené z Ostružné nebo po stejné zelené od Nýznerovských vodopádů. A nemůžeme zapomenout na žlutou vedoucí z Jeseníku přes Lví horu (1040 m). V zimě lze pod vrchol k hraničnímu kameni vystoupat na běžkách např. z Horní Lipové nebo od Paprsku a na jaře pro změnu na kole.

Otázka: kdo z Vás byl na vrcholu Smrku a ne jen u hraničního kamene? 🙂 Přiznám se, že poprvé před více než deseti lety, tehdy jako sedmnáctiletý, jsem vyjel se svým kolem k rozcestí a považoval jsem to za vrchol. Poté jsem tak učinil ještě několikrát. Až o pár let později jsem vystoupil od Ramzové poprvé na vrchol.

Tip na výstup kolem nejvyššího smrku Olomouckého kraje s občerstvením v lesním baru

Z Horní Lipové lze učinit kratší okruh, ideální na zimu, kde se v závěru výletu můžete zahřát v lesním baru u ohně s klobásou. Na modré značce v údolí Staříče narazíte na nejvyšší smrk Olomouckého kraje. Jeho výška je 47 metrů a stáří se odhaduje na 160 let. Na hřebeni za Lví horou se opouští tato modrá a po žluté po dvou kilometrech dorazíte k hraničnímu kameni pod Smrkem. Na vrchol pak vede pěšina místního značení. Asi půl kilometru za vrcholem pak narazíte na rozcestí, které vás nasměřuje pěšinou bez značení k dolů do údolí k hornímu a dolnímu lesnímu baru.

Délka trasy je necelých 11 kilometrů s převýšením 550 metrů. Okruh můžete z Horní Lipové prodloužit o výstup na Lví horu – od rozcestí Horní Lipová – bus kousek po zelené k rozcestí Pod Kopřivným a poté po žluté na vrchol.

Rozcestí Horní Lipová – Bus.
Nejvyšší smrk Olomouckého kraje.
Na výšku měří 47 metrů.
Cesta údolím.
Na žluté značce u útulny Mates – k rozcestí Smrk – hraničník zbývá 1 kilometr.
Poslední kilometr je rovinatý.
Historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. K tomuto kameni se lze dostat z mnoha směrů. Sám jsem k tomuto místu v průběhu let dorazil ze všech světových stran i s kolem… například i z Polska.
Od rozcestí vede místní značení na vrchol Smrku. Od těchto míst jde za dobrého počasí vidět za zády Králický Sněžník.
Zde je u triangulační tyče označen vrchol. Pokud podrobněji nahlédnete do mapy, tak zjistíte, že nejvyšší bod je označen ještě o 80 metrů severovýchodně – pokud se ovšem podíváte reálu do okolí, tak zjistíte, že ten bod bude maximálně vyšší o pár desítek centimetrů.
Vrcholové rozcestí.
Cestou směrem na Ramzovou. Vlevo místní značení.
Asi půl kilometru za vrcholem narazíte na rozcestí, od kterého můžete neznačenou pěšinou sestoupit do údolí k lesnímu baru.
Horní bar.
Cestou dolů k baru.
Lesní bar. Špekáčky si můžete opéct sami na ohni nebo si vzít klobásu přímo z uzáku, pokud je zde např. Václav Pavlíček.
Kdo by odolal po pár hodinách vláčení sněhem?
Dole v údolí před Horní Lipovou. Lopatu si můžete vypůjčit i nahoře u lesního baru a sjet cestu na lopatě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.