Po dně prvohorního moře – Černou roklí k Radotínským skalám
Na jihozápadním okraji Prahy se mezi obcemi Radotín, Kosoř a Lochkov nacházejí velice významné lokality. Jedná se o PR Klapice, NPP Černou rokli a o PP Radotínské skály. Těžba, která zde dříve probíhala zajistila těmto místům proslulost. A to nejen z důvodu kvality těžených surovin, které byly využity na nejvýznamnější historické budovy v centru Prahy ale i z důvodu objevu velké škály pravěkých živočichů. Právě v NPP Černé rokli byly nalezeny vývojově nejstarší zuby čelistnatých obratlovců, a to u fosilií pancířnatých paryb datovaných do období prvohor. Vědce tento objev zaskočil, jelikož se nedomnívali, že by se mohli takto brzo u čelistnatců vyvinout. Popsané zuby se navíc překvapivě podobají zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.
NPP Černou rokli budují vápence, které se střídají s vápnitými břidlicemi. Hojně lze nalézt zkameněliny ramenonožců, mlžů. Nesmíme zapomenout ani na trilobity. Ti jsou zajímaví svými ocasními štíty, díky nimž jsou často nezkušenými sběrateli zaměňovány za mušle. V Černé rokli byly nalezeny fluority anebo také krystaly křemene – křišťálu. V lomech pod Kosoří se započalo s těžbou na konci 18. století a pokračovalo až do 1. poloviny 19. století. Ručně dobývaný vápenec byl využit především jako chodníková dlažba tzv. mozaika, po které je možno se v Praze dodnes projít.
První zmínky o Kosoři pocházejí z roku 1310. Podle historických pramenů se před zmíněným rokem obec jmenovala Kosá Hora, podle skalnatého návrší, na němž leží. Z památek, které se zde nalézají, lze jmenovat například kapli sv. Anny sousedící se zámečkem. Barokní kaple byla vystavěna na starších základech v roce 1722. Exteriér zdobí atikový štít spolu se sanktusovou věží. V interiéru se nachází barokní oltář a nástěnné malby s výjevy ze života sv. Anny, obraz Ecce Homo ze 17. století od Egberta van Heemskercka. Předpokládá se, že vybavení kaple pochází z kapitulního chrámu na Vyšehradě. Kaple sv. Anny je dodnes ve vlastnictví Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Samotný zámeček získal svou konečnou podobu v roce 1893. Má atikový štít se sochou Panny Marie na šikmém nároží. Dnes se v budově nalézá restaurace. Další památkou obce je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1895, která je evidována jako kulturní národní památka.
V PR Klapice bylo založeno celkem 8 dnes již opuštěných lomů. Nejstarší horniny vystupují na povrch v jihozápadně položeném lůmku, kde se před 2. světovou válkou těžila žíla bazaltu. Na lokalitě lze sbírat graptolity a dendroidy.
PP Radotínské skály formují, slepence, bazalty šedozelené jílovité a graptolitové břidlice, jež často obsahují úlomky hlavonožců, ostrakod, mlžů i trilobitů. V bývalém vápencovém lomu v Radotínských skalách byly nalezeny krychlové krystaly fluoritu. Zmiňován je také výskyt minerálů, vázajících se na diabasové pukliny. Z nich můžeme jmenovat například albit, natrolit, datolit, kalcit, prehnit. Tento lom disponuje specifickým vápencem, který vznikal nahromaděním schránek prvohorních hlavonožců. V 19. století se leštěné desky s kontrastními schránkami hlavonožců využívaly jako obklad fasád nejvýznamnějších budov v centru Prahy.
Nejstarší doklady osídlení Radotínského údolí sahají až do starší doby kamenné. V okolí se nalézají doklady i o pobytu lidí doby bronzové. Z tohoto období jsou známé tři sídliště a pohřebiště knovízské kultury. První písemným dokladem o existenci Radotína je listina Vladislava II., která pochází z let 1158-1169. V roce 1499 byla opatem cisterciátského kláštera Janem VI. nynější obec pověřena výrobou papíru. Je to první historicky doložená zpráva o výrobě tohoto produktu v ČR. Z památek se dochoval farní kostel sv. Petra a Pavla ze 13. století, který byl následně přestavěn do barokní podoby. Další zajímavá událost v dějinách obce proběhla roku 1862, kdy zde byla zavedena železnice. Radotín se v průběhu 20. století stával průmyslovým střediskem, svou činnost tady zahájil cukrovar, firma Vindyš vyrábějící tělocvičné náčiní či firma JANKA, která produkovala vzduchotechniku. Důležitým podnikem pro velkou část místních obyvatel byla Pražská akciová továrna na hydraulický cement založena roku 1871. Budova byla postavena ve středu dnešního Radotína. Po roce 1959 se započalo s výstavbou nového závodu v blízkém okolí Radotína. Ve staré části podniku byl provoz zastaven v roce 1963. Posledním z řad důležitých událostí obce Radotín je střet německých sil s Ruskou osvobozeneckou armádou generála Vlasova.
Naučná stezka, procházející Černou roklí a Klapicemi informuje o zdejších významných nalezištích zkamenělin, seznamuje s místní flórou a faunou. Trasu je možno projít směrem k Radotínským skalám anebo směrem ke Kosoři.
