Platteneuphorii na Hoher Nock
Hoher Nock dosahující nadmořské výšky 1963 metrů není v rámci Alp žádným velikánem, ale v horském celku Sengsengebirge a v celém Hornorakouském předhůří se za velikána považuje, neboť je zde nejvyšším vrcholem. Hoher Nock se nachází 6 kilometrů severně od města Windischgarsten a celý masív hory spadá pod Národní park Vápencové Alpy (National Park Kalkalpen). Ty se vyznačují, jak název napovídá, vápencovými stěnami s mnoha krasovými útvary. Největší jeskynní systém Klarahöhle dosahuje délky 31 kilometrů! V tomto článku si představíme stěnu Nockplatte se zajímavou plotnou, ve které se podepsalo dlouhodobé působení vody.
Plotnová euforie na Nockplatte
Před nějakým rokem mě v horolezeckém časopise zaujala fotka z cesty Platteneuphoria. Do paměti se mi zaryl obrázek vápencové plotny, která je rozbrázděná vertikálními vodními žlábky. Díky tomu, že je celá vápencová stěna ukloněná, zde působením vodní eroze v průběhu věků vznikla plotna podobná trapézovému plechu. Během plánování, co navštívit v Rakousku se mi ihned vybavil onen obrázek a bylo jasné, že bude nutné odpovědět na otázku, jak se v těchto žlábcích asi leze.
Na začátek je třeba uvést, že stěna zvaná Nockplatte vysoká 180 metrů a tvořící vedlejší vrchol Hoher Nocku, se nachází v nadmořské výšce téměř 1800 metrů. To znamená, že s veškerým lezeckým materiálem se pod nástup překonává z údolí přes 1100 výškových metrů. Podle rakouských průvodců byste se měli pod stěnu dostat za 2 hodiny. Tento čas určitě platí pro běžce, protože i při svižné chůzi jsme se pod 2,5 hodiny nedostali (takže počítejte klidně i 3 hodiny). Samotná cesta Platteneuphorie hodnocená za V+ má pět délek. Orientace ve stěně není náročná, neboť je cesta velmi dobře zajištěná nýty. Takže se leze od nýtu k nýtu.
Výstup jsme začali z parkoviště z údolí Rettenbachu. Na cestě pod Nockplatte není kousek rovného úseku, je to stále jen a jen do kopce. Značený chodník opouštíme zřetelnou stezkou směřující vlevo od prvního rozcestníku po cestě na Hoher Nock. Po několika mírných serpentinách se před námi objevil malý mužík, od kterého směřoval již nenápadný chodník doprava do svahů. Následující pochod pod Nockplatte bylo proplétaní se mezi hustou kosodřevinou. Občas jsme se museli kousek vrátit, jelikož jsme zašli do slepé uličky. Po vylezení z kosodřeviny zbývalo pod stěnu vystoupat po vápencové suti.
Nástup na Platteneuphorii začíná vpravo od výrazného koutu. Dalším poznávacím znakem první délky je doprava se linoucí řada nýtů. „To je pěkně nastřílené!“ bylo první, co se mi mihlo hlavou. Veškeré obavy odpadly hned při prvních krocích na skále, neboť lezečky držely na stěně jako přibité. A tak jsem si lezl na pohodu a cvakal jednu expresku za druhou, až jsem se zděsil, jestli mi těch 10 opravdu bude stačit. První délka mi uběhla jak voda ve wasserrillen (jak se říká vodním žlábkům). První stanoviště se nachází na malé polici, takže se zde příjemně dobíralo druholezce. Druhá délka je krátká (asi 15 metrů), nijak obtížná a ke konci se stáčí doprava ke stanovišti s malým stupem.
Dle mého klíčová délka je ta třetí. Již start naznačí, že to nebude úplně zadarmo, neboť se jedná o kolmou stěnku s minimem chytů. Po přelezení tohoto úseku se plotna sice ukloní, ale její závěr je tzv. rajbas (hladké místo). Po překonaní této plotny se cesta zase odebírá doprava na další pohodové stanoviště. Tímto byly veškeré těžkosti na Platteneuphorii zvládnuté a zbývaly dvě délky po 35 metrech, na které jsme se tolik těšili. Lezení v ukloněných vodních žlábcích bylo specifické, ale snadné. Jen jednou se mi stalo, že se mi ve vodním žlábku zasekla lezečka a celkem dalo zabrat ji vytáhnout. Cesta končí na travnatém vrcholu, ze kterého jsme se po hřebeni vydali na vrchol Hoher Nocku.
Na otázku, jak se ve vápencových žlábcích leze již dokáži zodpovědět. Je to na míle vzdálené od lezení po kluzkém trapézovém plechu na nějaké střeše 😀 . Sice je to dřina dostat se pod Nockplatte, ale celý výlet jsme pojali jako výšlap na Hoher Nock s přidanou hodnotou. Jedná se o krásné lezení, při kterém jsme si zase rozšířili naše horolezecké portfolio.
Na Platteneuphorii stačí jednoduché lano 50 – 60 metrů, minimálně 10 expresek a dále šroubovací karabiny a smyčky na zakládání stanovišť.
Výstup na Hoher Nock
