Neděle, 13 října, 2024
Velká Fatra

Drienok

Drienok (též Drieňok, 1268 m) se nachází v jihozápadní části Velké Fatry, která se vyznačuje skalnatějším charakterem oproti zbytku tohoto pohoří. Vysoké bílé vápencové skaliska se zde lesknou nad divokými pralesy. Drienok, tvořený z vápenců a dolomitů středního triasu, má téměř ze všech stran podobu ostrého kužele. Celý masív je pokrytý smíšeným lesem a největší zastoupení zde mají zejména buky, vedle kterých v menší míře rostou smrky, jedle nebo javory. Zatímco v pohořích se smrkovou monokulturou dostávají v poslední době lesy na frak, tak zde můžeme pozorovat zdravé netknuté pralesy, kam až oko dohlédne. Vrcholové partie Drienku jsou tvořené vápencovými skalkami, díky kterým se otevírají výhledy do krajiny. Tyto otevřené skály a sutě nabízejí vhodné podmínky pro vápnomilná rostlinná společenstva. Výhled z vrcholu je zejména na západ k Turčianským Teplicím a na jih na Kremnické vrchy.

Na vrchol vede modrá turistická značka z obce Rakša. Na tuto modrou značku se můžete napojit po žluté z Mošovic, z Rakytovské nebo Žarnovické doliny.

Pohled na jihozápadní vrcholy Velké Fatry z cesty na Turčianské Teplice.
Pohled na Drienok z Ostré (1247 m).
Klasický výstup

Drtivá většina turistů směřuje na vrchol Drienku z výše zmíněné obce Rakša po modré a stejnou cestou se vrací zpět. Tento výstup je dlouhý 8 kilometrů s převýšením okolo 750 metrů. Velkou část zabírá pochod údolím po asfaltové cestě a divočina začíná až v poslední čtvrtině výstupu. Ze sedla za Drienkom vybíhá modrá odbočka na vrchol. Po pochodu ve stínu lesa se ke konci otevírají výhledy z vápencových skal. Zejména pak vrchol překvapí, jak je prostorný a otevřený.

Tip na okruh přes divokou Rožkovou dolinu

Jelikož se nerad vracím po stejných cestách, tak jsem si výlet prodloužil a ze sedla za Drienkom jsem pokračoval po modré dál směrem do Žarnovické doliny. Rozdílu jsem si povšiml hned, jakmile jsem udělal jen pár kroků ze sedla. Zatímco chodník na Drienok je široký a zřetelně vyšlapaný, pak ten do Rakytovského sedla ve svazích Malého Rakytova (1201 m) je úzký a málo chozený. Stezka se definitivně ztratí kdesi na začátku během sestupu do Rožkové doliny, kde následuje pravá divočina Velké Fatry. Míjí a přeskakuje se několik padlých buků, obchází se skalní věžičky a balvany a to vše někdy ve velkém sklonu. Zarostlý chodník se objevil až ve chvíli, kdy se po mé levé ruce vynořil z hlubin svahů potůček. Závěr už byl na pohodu. Zpět do Rakše jsem se vydal po žluté značce vedoucí prvně údolím a poté přes kopce do Háje. Z Háje jsem se do vedlejší vesnice dostal cestou přes pole.

Sestup či výstup Rožkovou dolinou doporučuji vyhledávačům divočin a zapadlých koutů hor s lepší kondičkou.

Na Drienok mě doprovázel medvědobijec Jerry.
Rozcestí v údolí Mača.
Rozcestí stávající se součástí přírody.
Ohlédnutí se zpět po cestě údolím na vrchol.
Občas i nějaká skála po cestě.
Odbočka modré ze sedla.
Chodník lesem na vrchol.
V závěru se vrchol pomalu otevírá výhledům. Zde pestrá vápnomilná květena.
První výhled směrem na západ po cestě na vrchol. Je pěkně vidět výstupové údolí mezi kopci.
Vrcholová skalka.
Drienok – vrchol.
Jazyk až na zem – dalo to zabrat rozehnat všechny ty medvědy. V pozadí v mracích Kremnické vrchy.
Výhled z vrcholu na divoké pralesy Velké Fatry.
I medvědobijec si potřebuje občas odpočinout.
Sestup přes divokou Rožkovou dolinu
Pokračování ze sedla za Drienkom dál po modré.
Drienok zpoza stromů.
Krásný chodník v úbočí Malého Rakytova.
Přírodní branka před Rakytovským sedlem.
Rakytovské sedlo, tady se chodník pomalu ztrácí.
Sestup do Rožkové doliny, zde již zcela bez chodníku.
Popadané stromy, skály a prudké svahy. V jednom místě níž to byla doslova opičí dráha.
Je to pěkná strž. Tady opravdu vede modrá značka. Občas tudy někdo projde podle náhodných vyklouzaných stop.
Přírodní chlazení medvědobijce. Nezbytné pro správné fungování mého parťáka.
Závěr sestupu je v pohodě.
Na konci/začátku modré značky. Nyní po žluté přes Kopky do Háje.
Žarnovická dolina.
Z údolí se pak po žluté stoupá na louky a na Husny vrch.
Prvně jsem si to přečetl jako Hnusný vrch.
Pohled z vrcholu na Velkou Fatru.
Kostel Kozma a Damiána v Háji. Před kostelem jsem odbočil po cestě doprava do polí.
Po polní cestě z Háje do Rakši.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *