Krakova hoľa

Západně od Ďumbieru (2043 m) z Krupove holi (1922 m) odbočuje z hlavního hřebene Nízkých Tater směrem na sever hřeben, na kterém se nachází výrazná vápencová Krakova hoľa (1752 m). Směrem k hlavnímu hřebeni sousedí Krakova hola přes hluboké sedlo Javorie s Tanečnicí (1681 m). Na vrcholu Krakove hole se hřeben dále rozděluje na dvě ramena směřující na severozápad na Demänovskou horu (1304 m) a na sever na Poludnici (1548 m). Ve svazích se nachází mnoho krasových jevů. Nejvýznamnější je jeskyně Starý hrad s bohatou sintrovou výzdobou, která je se svou hloubkou 432 metrů považována za nejhlubší jeskyni na území Slovenska. Slovo hola nebo hole znamená horský travnatý ekosystém, což v minulosti pro Krakovou holi platilo. Dnes hned nad hranicí lesa začíná nepropustná kosodřevina, zarůstající až na výjimky veškeré vrcholové partie. Samotný vrchol není díky kosodřevině nijak prostorný. I tak nabízí téměř kruhový výhled zejména na hlavní hřeben Nízkých Tater a za dobré viditelnosti i na Západní a Vysoké Tatry.

Jihozápadně od vrcholu nad údolím Krčahovo si partyzáni během bojů SNP vybudovali útočiště. Tábor vznikl 30. října 1944 a tvořilo ho okolo 20 polozapuštěných zemljanek, nechyběla štábní zemljanka, ošetřovna ani dílna. Z tohoto místa byly podnikány akce během osvobozování Liptova. Tábor není původní – v roce 1988 byl obnovený a roku 2012 rekonstruovaný.

Dostupnost a tip na výlet

Na vrchol Krakove hole lze vystoupat z mnoha směrů – např. z Demänovské doliny, z Pavčiny Lehoty po žluté přes Demänovskou horu, z Iľanova po modré přes Poludnici nebo z Jánské doliny.

Pěkný okruh jde uskutečnit z Demänovské doliny od Demänovské jeskyně svobody, nebo lépe z Lúček, kde jde pohodlně zaparkovat (velké parkoviště P4 za závorami bylo zdarma – výjezdová závora byla otevřená). Z Lúček vede zelená značka k Demänovské jeskyni svobody. Chodníček prochází pěkně v úbočí přes mostky a kolem vápencových skalek. U jeskyně se pak napojuje na modrou značku vedoucí až na vrchol Krakove hole. Prvně modrá stoupá v úzkých serpentinách a ve výšce okolo 1300 metrů vychází z lesa na travnaté pasáže pod vrcholy Stav (1500 m) a Pusté (1501 m) – z celého výstupu se jedná o nejhezčí úsek. Za sedlem Machnaté nad hranicí lesa chodník sevře nepropustná kosodřevina, která se otevře výhledům až na malém vrcholovém plácku na Krakove holi. Sestup z vrcholu zpět do údolí je po žluté do sedla Javorie a z něj pak po červené. U rozcestí pod Krčahovom můžete učinit odbočku (cca 15 -20 minut) k partyzánskému táboru. Výlet měří na délku cca 16 kilometrů s převýšením 1100 metrů – nezdá se to, ale údolí u jeskyně má výšku okolo 840 metrů.

Bonus

Zjistil jsem díky dědy, že jsem nyní nebyl poprvé na vrcholu, ale že jsem na něho vystoupal už jako malý v roce 2001. Tehdy byl vrchol ještě bez kosodřeviny.