Hrad Grodno neboli Kynsburg

Hrad Grodno se nachází ve Walbřišských horách, přesněji v části zvané Černé hory. Postaven byl jižně od vrcholu zvaném Choina (450 m) nacházející se na levém břehu řeky Bystrzyce. Údolí této řeky, dříve nazývané Slezské údolí, je předělem mezi Sovími a Walbřišskými horami. Nicméně hrad Grodno zařazuji ještě pod Soví hory. Hrad je dostupný jak pěšky, tak i na kole. Vede k němu z obce Zagórze široká lesní cesta, která je zároveň i naučnou stezkou – věnuje se rezervaci Choina. V obci se nacházejí tři parkoviště. Výstup jde také uskutečnit od přehrady Bystrzyca po červené značce. Prohlídku hradu lze provést s průvodcem nebo i bez – pokud nerozumíte polsky nebo si chcete projít hrad sami a v klidu. Cena vstupu je 20 zl. Okruh zahrnuje prohlídku sklepení s mučírnou, hradního paláce a věže. Interiéry hradu jsou vybaveny dobovým nábytkem a zbroji. V jedné místnosti je pro představu vystaven model hradu s původní podobou. Všude se nacházejí informační tabulky, které jsou psané i v češtině, takže nemusíte mít strach, že se nic nedozvíte. Z věže se otevírá pěkný kruhový výhled. Především zaujme pohled na divoké údolí Bysrzyce a na stejnojmennou vodní nádrž. Součástí areálu hradu je i restaurace. Úvodní fotka je převzata z kanálu Youtube – dronexpert

Officiální stránky hradu (v češtině): https://zamekgrodno.pl/cz/

Hradní palác s věží.

Stručná historie hradu

Původní německý název hradu je Kynsburg. Název nesl po obci Kynau (dnešní Zagórze Śląskie), ležící severovýchodně pod hradem. Ještě dříve se obec nazývala Königsberg, tedy Králova hora. Zkomolením a zkrácením vznikl název Kynsburg, což lze přeložit jako Králův hrad. Název hradu není od věci, protože byl založen polským královským rodem Piastovců. Po druhé světové válce v roce 1945 byla celá oblast vysídlená od německého obyvatelstva. Území připadlo Polsku a noví obyvatelé hrad přejmenovali na Grodno. Podle legend byl hrad vybudován již v roce 1189 Boleslavem I. Vysokým. Podle průzkumů vyplývá, že postaven byl až na přelomu 13. – 14. století Boleslavem I. – tentokrát Surovým. Ten tehdy budoval síť hradů a pevností, které měly sloužit jako obrana proti Českému království. Kynsburg bránil od jihu blízkou knížecí rezidenci Svídnici. Zprvu se jednalo o nevelký hrad. V letech 1545 – 1587 byl významně rozšířen pány z Logova. Přestavba se týkala hradeb, paláce, nádvoří, brány a zahrnovala i umělecké zdobení fasád. Pro Kynsburg jsou charakteristické sgrafity s rostlinnými, geometrickými a figurálními ornamenty. Sgrafita jsou barevná. Vystavěny byly i pískovcové renesanční portály. V 16. století se jednalo o největší hrad Slezska. Tato goticko – renesanční pevnost má na délku 170 metrů a obvod hradeb činí 400 metrů.

V 17. století byl hrad během třicetileté války dobyt a částečně zničen Švédy. Tak byl započat úpadek hradu Kynsburg. Ve druhé polovině 17. století následovala vzpoura sedláků, kteří hrad také značně poškodili. Roku 1686 udeřil do hlavní věže blesk a roku 1689 hrad částečně vyhořel. Po těchto událostech byl Kynsburg ještě obnoven a veden jako bohaté pánské sídlo. Roku 1774 byl ale definitivně opuštěn a od té doby už jen chátral. Kynsburg byl také úzce spjat s projektem Riese. Nacisté zde zřídili rádiovou základnu pro spojení s Třetí říší. Od počátku roku 2009 je vlastníkem hradu obec Walim, která se o něj pečlivě stará. Opraven byl zejména hradní palác, který dostal i novou střechu.

Legendami opředený hrad

Během prohlídky si můžete povšimnout vystavené kostry v hladomorně. Takto bídně údajně skončila hradní paní Małgorzata. Její otec jí chtěl provdat za bohatého, ale starého šlechtice. Małgorzata byla zamilovaná do místního chudého chlapce. Ke sňatku se šlechticem nakonec došlo. Během procházky po hradních zdech strčila svého starého muže do propasti. Výmluvy, že šlo o nehodu neprošly, protože otec vše viděl. Svou dceru následně odsoudil smrtí hladověním.

Od nepaměti se po hradě prochází i bílá paní. Nikdo neví, co je záhadný duch zač. Podle některých se jedná o bývalou hradní paní, která se po ztrátě svého manžela vrhla za měsíčního svitu do studny. Další z pověstí vypráví, že zde po roce 800 uprchlý anglický rytíř schoval velký poklad.

Zdroj: wikipedie, hrady.cz a informační tabule

Vstupní brána Grodna.
Vstup do hradu hlídají dva lvi.
Vstup přes pískovcový portál k hradnímu paláci.
Restaurace na nádvoří.
Bašta.
V areálu najdeme i 500 let starou lípu. Výška je 16 metrů a obvod činí 610 centimetrů.
Muzeum a zároveň mučírna.
Hladomorna s kostrou Małgorzaty.
Nádvoří se studnou
Studna s palácem.
Místnost s modelem původního vzhledu hradu.
Lovecký salón.
Rytířský sál.
Výhled z věže směrem na údolí Bystrzyce.
Pohled směrem na západ.
Walbřišské hory.
Hradní palác z věže. Studna s nádvořím je vpravo.
Barevné sgrafitové zdobení staveb. Tato budova tvoří vstupní bránu hradu (ta se lvy). Za ní je restaurace.
Hradní palác s pískovcovým portálem.
Hradní věž od přehrady Bystrzyce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.