Pátek, 14 června, 2024
Rychlebské hory

Ztracený potok, Lví hora a Vysoký hřbet se Skálou smrti

V severních svazích Lví hory (1040 m) pramení Ztracený potok. Často si pokládáme otázku, proč dané místo, potok či hora nese konkrétní název. V případě Lví hory asi nebudeme předpokládat, že na vrcholu a v okolí žijí lvi. A Ztracený potok se přece nemůže jen tak ztratit. Může! Žíznivý Jerry nadšeně přiběhl ke korytu potoka zjistíce, že v něm není ani kapka vody. Oba velice překvapení jsme pokračovali dál a po sto metrech se najednou ozývalo zurčení potoka. „Co jsou tohle za žerty!“ vykřikl by i pes, kdyby mohl. Název přesně vystihuje povahu tohoto toku. Jeho vody se postupně ztrácí v několika ponorech do podzemí a část koryta (asi 700 metrů) před řekou Vidnávkou je většinu roku suchá. Díky stopovací látce (neškodnému barvivu) bylo zjištěno, že ponorné vody vyvěrají jednak v několika pramenech na levém břehu Vidnávky, ale také v asi 900 metrů vzdáleném prameni Štola za nádražím ve Vápenné. Na pravobřežním přítoku Ztraceného potoka, asi 1 kilometr za obcí Polka ve výšce 710 metrů, se nachází téměř 4 metrový vodopád.

Fotka pořízena v roce 2020 – Vysoký hřbet směrem ke Lví hoře. Kvůli fotky jsem tehdy vylezl na vcelku vysoký buk (dobře rozvětvený), nebylo potřeba dronu 😀

V tomto článku navštívíme velice zajímavou část Rychlebských hor. Projdeme dvě krasová údolí, ve kterých se vody toků ztrácejí kdesi v hlubinách, vystoupáme na Lví horu a poté se budeme toulat mimo značené stezky přes Skálu smrti. Na závěr odbočíme ke Ztracenému vodopádu.

Mnou navržený okruh si můžete různě upravit a zkrátit nebo zahájit start z jiného místa. Výrazně lze zkrátit okruh vynecháním Ztraceného údolí – nad Polkou na loukách, kde se zelená stáčí doleva do Lesní Čtvrti, stačí pokračovat po lesní cestě rovně. Ta vás dovede do svahů pod Lví horu. Jen upozorňuji, že v mapě vyznačené naučné chodníky Latzelova stezka a Krajem Rychlebských hor nejsou v terénu nijak označené a tudíž se musíte spoléhat na svůj orientační smysl. To samé platí i na hřebeni ke Skále smrti.

Podél ztrácejicích se toků

Výlet s parťákem Jerrym začínám u nádraží ve Vápenné. Kousek za kolejemi se nachází stará a vcelku zarostlá vápenka. Pálení vápna je úzce spjato s oblastí Rychleb díky výskytu vysoce kvalitního vápence. Od počátku 17. století tvořilo pálení vápna jeden z mála způsobů obživy v těchto zapadlých končinách hor. To platí zejména pro nedalekou osadu Polka. Sevřené horské údolí neposkytovalo příliš příležitostí k zemědělství a hlavní obživa osadníků tedy tvořila, kromě práce v kamenolomu spojené s pálením vápna, práce v biskupských lesích, domácí přadláctví nebo pastva dobytka. Záznam z roku 1836 uvádí, že v Polce stálo 36 stavení obýváno 281 obyvatelem. Po druhé světové válce se počet smrskl na 45 obyvatel a v roce 2021 to bylo pouze 21. Málem zaniklá osada je dnes spíše rekreační oblastí. Na začátku Polky hned vedle prvních domů se po pravé straně Ztracený potok vnořuje do hlubin a ponechává zbytek koryta až k soutoku s Vápenkou většinu roku vyschlý.

Stará vápenka za nádražím Vápenná.
Suché koryto Ztraceného potoka.
„Našel jsem ho, tady končí potok!“
Jedno z míst, kde se voda „zdekuje“ do podzemí.
Idylická horská osada Polka. Vpravo od těchto domů se Ztracený potok ztrácí do hlubin země.
Kámoši.
Rozcestí, od kterého zelená stoupá na louky nad Polku.
Výhled z luk nad Polkou na Vysoký hřbet.

Zelená značka opouští Polku v její horní částí a směřuje na louky, ze kterých je výhled na Vysoký hřbet. Z těchto luk pak zelená pomalu sestupuje do osady Lesní Čtvrť, kde se dostávám na začátek Ztraceného údolí. Tímto údolím protéká Obloučník, nazýván také jako Suchý potok. Druhý název ho vystihuje lépe, neboť je také ve svém středním a dolním toku po většinu roku suchý. I zde vody mizí v hlubinách. Pokud v údolí uslyšíte téct potok, tak se většinou jedná o vedlejší přítoky Obloučníku. Jak jsem se přesvědčil sám, většina hlavního koryta je opravdu suchá.

Na začátku Ztraceného údolí.
Vyschlý Obloučník.
Pramen u Slonkovy chaty.
Takto to vypadá, když je vedro ve Ztraceném údolí a narazíte konečně na vodu – nějak podobně jsem u té studánky pil i já (vody jsem měl pro oba dost v batohu, ale i tak bylo nutné šetřit).
Louky nad Ztraceným údolím.

Lví hora

Po vystoupání na hřeben ze Ztraceného údolí doporučuji sejít po zelené až k rozcestí Pod Kopřivným. U rozcestí se z luk otevírá krásný výhled směrem na masív Smrku (1127 m). Od tohoto rozcestí směřuje žlutá značka na vrchol Lví hory. Lví hora dosahující nadmořské výšky 1040 metrů se řadí mezi velikány Rychlebských hor. Hlavních vrcholů, které přesahují hranici tisíc metrů napočítáme v tomto pohoří pouze 9. Masív je tvořený amfibolity, křemenci a svory. Ze zalesněného vrcholu smrkovou monokulturou nejsou žádné výhledy do okolí.

Výhled u rozcestí Pod Kopřivným na masív Smrku.
Cesta temným lesem na vrchol Lví hory.
Lví hora vrchol – tak přece jen jeden lev zde žije.
Historický kámen – 1937.

Divoký Vysoký hřbet se Skálou smrti

Za Lví horou pokračuje žlutá značka pod nejvyšší vrchol Rychleb Smrk. Zprvu mírně klesá a poté stezka zase nabírá výšku na nenápadný vrchol Studeného, který je podle map vyšší o 2 metry, než Lví hora. Z vrcholu směrem na sever odbočuje nenápadný chodníček mezi smrky a směřuje po hřebeni Vysokého hřbetu přes Skálu smrti. Již kdysi jsem pátral po původu tohoto děsivého názvu. Nepodařilo se mi tehdy nic dohledat. Nicméně před nějakou dobou mi pod starým článkem do diskuze napsala Krystýna:

Nám bylo řečeno, že k té Skále smrti se traduje pověst, že na tu skálu chodívala sedávat sama Smrt. Jednou za ní přišla dívka z nedaleké vesnice, kterou chtěl otec provdat proti její vůli, aby jí poprosila o pomoc. Chtěla, aby si ji vzal s sebou do podsvětí. Smrt jí ale řekla, že jen ona rozhoduje, kdy si koho odvede, ale protože dívka plakala, tak jí řekla, že jí pomůže a může se vrátit domů. Když pak přišla dívka domů, zjistila, že zemřel její otec. Ona se poté na skálu vrátila a skokem ze skály se zabila. Smrt se pak již na skále nikdy neobjevila, asi se naštvala, že jí dívka přece jen přechytračila a ona sama si rozhodla, kdy odejde do podsvětí.

Tímto ještě jednou děkuji za velmi zajímavou pověst k této skále. Ze skály se otevírá krásný výhled do okolí, zejména směrem na Jeseníky. Tímto ale krásy Vysokého hřbetu nekončí. Cestou po hřebeni se objeví několik menších skalek a občas i nějaký ten výhled. Prostě pravá divočina Rychlebských hor. V jednom místě je ale nutné zbystřit, neboť na kótě zvané Kopřivník (925 m) čeká malá zrada. Výrazný průsek totiž směřuje na severovýchod do údolí Stříbrného potoka – na úplně opačnou stranu. Stezka dál po hřebeni je schovaná v lese, viz foto níž, kde jsem označil i orientační bod pro odbočení doprava. Z Kopřivníku jsou to necelé dva kilometry na lesní cestu, která směrem doprava schází do údolí Ztraceného potoka.

Vrchol Studeného.
Příchod ke Skále smrti.
Skála smrti.
Výhled ze Skály smrti. Výrazný masív v levé části je Studniční vrch (992 m), patřící ještě k Rychlebským horám.
Pochod po hřebeni.
Občas se obchází skalky. Bacha na šelmy.
Přidávám zde orientační bod – kámen se dvěma bílými pásy. Další průsek vedoucí po hřebeni s chodníkem je od tohoto balvanu směrem doprava přes les cca 10 -15 metrů. Tento průsek totiž vede dál na opačnou stranu hřebene.
Tento průsek pokračuje dál po hřebeni až na lesní cestu, po které lze sejít do údolí.

Ztracený vodopád

Ztracený vodopád je ukrytý v lese. Po sejití po cestě do údolí je nutné se vydat proti proudu toku necelých 300 metrů. Před krmelcem vybíhá nepatrná lesní cesta doleva přes potok k vodopádu. Ztracený vodopád má na výšku 3,7 metrů s průtočností přibližně 10 l/s. Malý vodopád je zasazený v krásném prostředí bukového lesa se skalkami. Zpět do Vápenné jsem se vrátil přes Polku a kolem staré vápenky.

Ztracený vodopád.
Okolí vodopádu.

Jeden myslel na “Ztracený potok, Lví hora a Vysoký hřbet se Skálou smrti

  • Zajímavý okruh. Ztracený vodopád bude určitě zajímavý v období tání sněhu. Pokud mi vyjde o víkendu počasí, tak se do této části Rychlebských hor také podívám, plánuju trasu přes Studený, Smrk a Travnou horu. Chtěl jsem si někdy projít i hraniční hřebenovku od Chlupenkovce až po Smrk.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *