Pátek, 19 dubna, 2024
Velká Fatra

Skialp na Plosku

Ploská dosahující nadmořské výšky 1535 metrů patří mezi velikány Velké Fatry. Plosku najdeme na hlavním hřebeni v centrální části pohoří mezi vrcholy Borišov (1510 m), Čierny kámeň (1479 m) a Chyžky (1342 m). K masívu Plosky se sbíhají celkem čtyři hřebeny. Ze severozápadu je to hřeben s výše zmíněným Borišovem, severně tzv. turčianský s nejvyšším vrcholem Kľak (1394 m), severovýchodně tzv. liptovský s Rakytovem (1567 m) a jihozápadně pokračuje hlavní hřeben ke Krížne (1574 m) přes nejvyšší vrchol Velké Fatry Ostredok (1596 m). Název Ploská dokonale vystihuje charakter hory – vrchol je velmi plochý a rozlehlý. To ovšem neznamená, že v zimě nehrozí sesuvy lavin. Naopak jsou nebezpečné zejména jižní svahy s výrazným kotlem a turistům hrozí nebezpečí na modré značce vedoucí od chaty Borišov do sedla Chyžky (viz lavinová mapa níž). Za dobré viditelnosti vás vrchol odmění dalekým kruhovým výhledem na Malou Fatru, Nízké Tatry a i na Vysoké Tatry.

Na Plosku se můžete vydat po žluté z Liptovských Revúc nebo od chaty Borišov, u které se sbíhá mnoho turistických tras. A na vrchol zajisté vystoupáte, když podniknete jakoukoliv hřebenovku Velké Fatry.

Ploská v rámci hlavního hřebene Velké Fatry. Ploská je výrazný a navíc od okolí hlubokými sedly oddělený masív. Pohled ze Zvolenu.
Zimní varianta na lyžích

Ploská je velmi oblíbeným skialpinistickým cílem. Jednak tudy procházejí lyžaři podnikající zimní hřebenovou túru nebo pak ti, kteří si chtějí užít dlouhý sjezd z vrcholu až do Liptovských Revúc. Až z vrcholu do údolí se totiž táhnou louky, které jsou jen občas přerušeny úzkými pásy lesa. Sjezd dolů není navíc náročný co se prudkosti týče a zvládnout by ho měli i začátečníci (základem je ovšem dobře sjíždět sjezdovky).

Z Liptovských Revúc jsou dvě varianty skialpového výletu. Častěji lyžaři vystupují na Plosku po žluté vedoucí přímo až na vrchol a po stejné trase sjíždějí dolů. Druhá varianta se nabízí po vedlejší žluté značce vedoucí do sedla Chyžky, což je atraktivnější trasa pro ty, kteří neradi používají stejnou cestu tam i zpět.

Lavinová mapa Plosky. Na červené ze sedla Chyžky a na žluté přímo na vrchol by nemělo hrozit lavinové nebezpečí. Naopak modrá turistická značka v úbočí přechází rovnou přes tři lavinové svahy. Doplňující informace o dalších hrozících nebezpečích najdete na stránkách https://hzs.sk/

Začátkem února bylo velmi mnoho sněhu, takže se dalo na lyžích jít i přímo z Liptovských Revúc na začátek Zelené doliny mezi domy. trasa má na délku 14 kilometrů s převýšením okolo 830 metrů. Sjezd je dlouhý přes pět kilometrů.

Z rána v Zelené dolině. Měl jsem obavy, jestli si nebudu muset razit cestu sám až pod Chyžky. Cesta byla ale dobře vyšlapaná, takže vše šlo jako po másle ( v těchto místech bylo cca -15 °C)
Zelená dolina – Radovô. Jestli se nepletu, tak v pozadí je Suchý vrch (1550 m).
Krása zimní krajiny.
I na takové překážky lze natrefit – hlavně si nenasypat za krk.
Po vystoupání z údolí lesem se krajina začne pomalu otevírat.
Plochá Ploská.
Sedlo Chyžky.
Ze sedla se otevírá výhled na dalšího velikána – Borišov (1510 m).
Pohled směrem od sedla na Plosku.
Nezdá se to, ale je to obrovská kopule.
Když vítr čaruje.
Na vrcholu planiny s výhledem až na Vysoké Tatry (vlevo od rozcestí). Vpravo Nízké Tatry.
A výhled na celou Malou Fatru – Kriváňská část vpravo a Lúčánská vlevo. Uprostřed je Lysec (1381 m).
A pohled na hlavní hřeben směrem ke Krížné.
Kousek za vrcholem jsem sundal pásy a nyní už čeká sjezd doslova až k autu. Sjíždí se nejdřív do sedla Ploskej a poté doprava po loukách.
Pohled ze sedla směrem na masív Čierny kameň (1479 m).
Sjezd ze sedla po loukách dolů. Není se ani kde ztratit, protože trasa je vyšlapaná a sježděná od lyžařů.
Malé ohlédnutí zpět. Na sjezd nic náročného. Jen občas se přejíždí přes úzký pás lesa.

4 komentáře: „Skialp na Plosku

  • Nádherný zimní výlet se skvělými výhledy! Na Plosku bych se letos chtěl vydat, plánujeme se sestrou přechod hlavního hřebene Velké Fatry, tak doufám, že nám vyjde počasí.

    Reagovat
  • Super! Odkud kam a případně kterou větev jste si vybrali? Tu přes Smrekovicu a Rakytov nebo přes Kľak? První varianta je otevřenější a část jsem kdysi jel i na kole a tu druhou si pamatuji jako divočinu přes pralesy. Ale nevím, jak to tam vypadá dnes. Hlavně aby Vám vyšlo počasí v té otevřené části od Krížne po Plosku.

    Reagovat
  • Přes Rakytov. A když už zmiňujete tu Smrekovicu, byl jste tam někdy? Našel jsem pár fotek z toho vrcholu a hrozně se mi líbí. Akorát že vrchol je v přírodní rezervaci, tak jsem dneska chtěl pohledat jak to mají Slováci se vstupem do rezervací mimo značené cesty.

    Reagovat
    • Kdysi dávno jsem se přes vrchol protáhnul. Tehdy se po zimě nacházely v lese vedle chodníku malé fleky sněhu, na kterých jsem zaznamenal stopy vlka. Pamatuji si, že proti mně vál mírný vánek, což přispělo k nevšednímu zážitku. Stejně jako já, když jsem šel z vrcholu zamyšleně dolů, si to podobně v opačném směru vykračoval vlk. Ten mě neměl šanci ucítit a na pár metrů jsme se tak díky tomu střetli tváří v tvář. Po prohození pohledů se mi ladně vyhnul a zmizel kdesi v lese. Jeho krásná zářivá stříbrná srst působila v potemnělém lese doslova mysticky.

      Reagovat

Napsat komentář: Standa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *