Středa, 30 října, 2024
Polské Tatry

Skialp na Kasprowy Wierch

Kasprowy Wierch tyčící se do výšky 1987 metrů nad mořem leží na hlavním hřebeni Tater a zároveň na polsko – slovenské hranici. Jedná se o travnatou kopuli se strmými svahy, pouze severní svah zapadá do tatranského prostředí se svými vysokými skalními útesy. Název vrcholu pochází od pastviny na úpatí, kterou údajně kdysi dávno vlastnil horal Kasper. Jiná teorie tvrdí, že v masívu povrchově těžili rudy středověcí horníci. V názvu se pravděpodobně zachovalo staré germánské sloveso kas/kes (hrabat – povrchově těžit) a nabylo postupně do podob Kaspark, Kasperk a Kasperberg – což by se dalo přeložit jako povrchový důl.

Kasprowy Wierch z Kościelce (2155 m) a malebná Dolina Zielona Gąsienicowa. Kromě několika polských prezidentů navštívil vrchol v roce 1997 papež Jan Pavel II.

Díky své snadné dostupnosti je Kasprowy Wierch velmi oblíbeným turistickým cílem již přibližně od roku 1850, kdy na něj byly otevřené první turistické trasy z Gąsienicowe doliny nebo ze západu po hlavním hřebeni. Dnes patří Kasprowy mezi nejnavštěvovanější vrchol Tater. Zásluhu na tom má i kabinková lanovka vedoucí až z Kuźnic, na kterou se stojí i několikahodinové fronty. Podle odhadů navštíví vrchol v letní sezoně až 4000 lidí denně. Na Kasprowem Wierchu také mnoho turistů zahajuje túru po hřebeni Červených vrchů nebo na Svinici (2301 m).

V zimě je vrchol pro změnu obsypán lyžaři. Sjezdové tratě vedou do Gąsienicowe doliny (ty končí u dolní stanice sedačkové lanovky) a do Goryczkowe doliny, ze které lze sjet po sjezdovce až do Kuźnic. Kromě horních stanic kabinkové a dvou sedačkových lanovek najdeme těsně pod vrcholem budovu s barem, restaurací, čekárnou a zimní stanicí horské služby. Přímo na vrcholu stojí meteorologická stanice, která je nejvýše položenou budovou v Polsku.

Na lyžích z Kuźnic: dlouhý výstup, dlouhý sjezd

Z Kuźnic nejčastěji vystupují skialpinisté na vrchol Kasproweho Wiechu ze strany od Goryczkowe doliny. Zde si představíme méně „frekventovanou“ a pestřejší trasu vedoucí z opačné Gąsienicowe doliny. Výstup má na délku 8 kilometrů a sjezd se uvádí rovněž dlouhý, převýšení činí 970 metrů. Do Kuźnic je vjezd automobilům zakázán – dá se zaparkovat na parkovišti v ulici Bronisława Czecha za 20 PLN. S výbavou se nemusíte smýkat po chodníku k nástupu, u kruhového objezdu na začátku ulice stojí taxíky a i s lyžemi vás za 5 PLN vyvezou do Kuźnic. Trasa z hlediska skialpinizmu se řadí mezi snadné – při nízkém stupni lavinového nebezpečí by neměly hrozit sesuvy lavin. Jen je potřeba mít kondici vystoupat na lyžích téměř kilometr.

Mapa výše pochází ze stránky https://skitourowezakopane.pl/trasy/kasprowy-wierch-przez-doline-gasienicowa/ – trasa je tam detailně popsaná a u map si můžete měnit vrstvy. Vybral jsem jednoduchou barevnou vrstvu a přidal letní a turistická značení. Fialově je v mapě výstup a tmavě modře sjezd. Ze serveru Mapy.cz jsem níž přidal zimní mapu, která má vyznačené i skialpové trasy – jen trasa z Kuźnic do Gąsienicowe doliny je přerušená, proto jsem ji dokreslil a vyznačil úplný průběh až na vrchol Kasproweho.

Nejdřív se z centra Kuźnic přechází přes most, za kterým je nutné uhradit vstup do národního parku. Za kasou a dalším mostem máte na výběr, jestli se vydáte rovně po modré turistické značce nebo do leva po čistě lyžařské trase – obě se totiž protnou před sjezdem k chatě Murowaniec. Lyžařská varianta je značená pouze dřevěnými ukazateli (směr Hala Gąsienicowa) na křižovatkách a v terénu červenými tyčemi. Cesta není nijak orientačně náročná a je výrazně prošlapaná, trasa navíc slouží i ke sjezdu. Oříškem pro někoho může být onen sjezd směrem k chatě. Tento 300 metrový a vcelku úzký úsek se totiž běžně sjíždí na pásech. Za sjezdem se otevírají první panoramata na štíty Tater.

U rozcestí u dřevěných chalup se stále držíme směru Hala Gąsienicowa. Po rovinatějším úseku se spodní stanice sedačkové lanovky obchází zleva a poté je další směr cesty jasný – po urolbované dráze vedle sjezdovky, kudy v létě vede žlutá turistická značka. Některé úseky jsou u tohoto výstupu dost prudké a někdo raději sundává lyže. V sedle pod Kasprowym Wierchem doporučuji vydat se po hřebeni na nedaleký Beskyd – jednak na něm překonáte hranici dvou tisíc metrů (přesněji 2012 m), ale také se vám otevřou krásné výhledy zejména na Svinici na Kriváň. Sjezd z Kasproweho je pak za odměnu a při bohatější sněhové pokrývce lze na lyžích sjet z Kuźnic až téměř do Zakopaného (sjíždí se zprava hlavní cesty).

Rozcestí za kasou – doleva po lyžařské trase a rovně po modré turistické značce.
První ukazatel. Trasa je vyhrazena jen pro lyžaře.
Občas se z cesty otevře výhled.
Cedule upozorňující na lavinový úsek. Dole v zatáčce cesta protíná malý úzký žlab, kterým může při vyšším lavinovém stupni projet lavina.
Pohodová cesta lesem.
Výstup z lesa. O kousek dál se lyžařská trasa spojí s turistickou modrou značkou. Za tímto úsekem následuje sjezd dolů na pásech.
Když se nepřizabijete na pásech, tak vás čeká úchvatný výhled na zasněžené štíty. Na Kasprowy se pokračuje za první chalupou vpravo.
Zimní idylka.
Cesta ke spodní stanici sedačkové lanovky. Kopec uprostřed je Beskyd (2012 m), Kasprowy je prozatím za rohem.
Po cestě jsem se otáčel pořád doleva. Vpravo Kościelec.
Dolní stanice se míjí zleva. Kościelec nyní vlevo, Svinice vpravo od něho.
Vydlážděná cesta na vrchol.
Kasprowy a provoz houstne. V sedle jsem odbočil doleva na vrchol Beskydu.
Vrchol Beskydu.
Výhled z Beskydu na pyramidu Kriváně a vlevo od něj na hřeben Hrubo.
Svinice.
A nesmí chybět Západní Tatry.
Nyní už na vrcholu Kasproweho Wierchu – zde je nejvýše položená budova v Polsku.
Výhled z vrcholu na Giewont a vpravo od něj v dáli „Kilimandžáro“ Babí hora.
A nyní už jen sjezd z Kasproweho až dolů – foceno ze sedla Goričkovo.
Opravdu parádní sjezdovka. Samozřejmě jsem si nenechal ujít jízdu v prašanu vedle sjezdovky.
A užší sjezdovkou přímo do Kuźnic.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *