Rodina Smrků
Smrk (1276 m) je druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Stejně jako Travný, Lysá hora nebo Kněhyně se Smrk řadí mezi hory s velkou prominencí – tzv. rozdíl výšek mezi vrcholem a nejvyšším sedlem s nějakou vyšší horou. V ČR je zařazena mezi ultratisícovky – což jsou hory nad tisíc metrů a s prominencí větší než 100 metrů (prominence Smrku je 591 metrů). Takových je u nás 95 – Smrk je na 27. místě. Masív Smrku je nezaměnitelný, ať už se na něj díváte z kterékoliv strany. Charakteristický je pro svůj lukovitý tvar, který je přerušen Malým Smrkem na východě. V celém masívu najdeme celkem čtyři přírodní rezervace. Největší z nich je PR Smrk s rozlohou 340,88 hektarů. Rozprostírá se ve vrcholových partiích a předmětem ochrany jsou zbytky přirozených smrkových bučin s příměsí jedlí bělokoré a javoru klenu. Větší část porostů je již nepůvodní, protože koncem 70. let 20. století došlo k výraznému poškození díky imisím z Ostravska (tehdy spojené i s prudkým poklesem teplot). Za podobným účelem byla zřízena i PR Malý Smrk ve východních svazích. V prudkých severních svazích Smrku se nachází PR Bučací potok. Bučací potok je jedinečný svými suťovými lesy a kaskádovitými vodopády. Největší z nich je složen ze dvou stupňů o celkové výšce deseti metrů. Jsou tvořeny mocnými vrstvami godulského pískovce. V mírnějších jižních svazích je PR Studenčany, skládající se ze tří samostatných částí. Zde jsou chráněny přirozené jedlobukové lesy. Nejstarší stromy mají 250 až 300 let.
Pokoření všech Smrků najednou
Pokud podrobněji prostudujete mapy, tak zjistíte, že všechny vrcholy, nacházející se v tomto masívu, jsou odvozeny od slova smrk. Když je všechny spočteme a seřadíme celou rodinu Smrků od nejvyššího po nejnižší, tak nám výjde tento soupis:
- Smrk – 1276 metrů
- jižní vrchol Smrku – 1248 metrů, ve starých mapách nazývaný jako Smrk nad Kořenem nebo Smrk nad Studenčany
- Malý Smrk – 1174 metrů
- Smrček – 859 metrů
- Malý Smrček – 711 metrů
- vcelku sporný bod – pod Hubertovou chatou je vyznačená výšková kóta 1115 metrů s názvem Smrčina, je tam i triangulační tyč, jedná o rovnější plochu pod cestou
Byla to menší výzva vylézt všechny najednou. Nejideálnější je začít z Horní Čeladné. Hned prvním vrcholem je Malý Smrček. Ten je nutno absolvovat přímým výstupem bez značek. Malý Smrček je zalesněný, tudíž bez výhledů. Na Smrček je snazší sejít z Malého Smrčku do jeho sedla a přetraverzovat k němu ve svazích Smrku. Vyhnul jsem se tak údolí mezi oběma kopci. Chvíli mě vedl i kopaný chodník. Na Smrček jsem šel po západním skalnato – suťovitém hřebeni s občasnými výhledy do okolí – na Kněhyni, Smrk nebo Ondřejník. Samotný vrchol je zalesněný. Na Smrčku je dřevěná cedule a pod ni hromada kamení. Necelých 500 metrů severovýchodním směrem, než hřeben začne prudce klesat do údolí, je výhledové místo na Lysou horu a Smrk. Ze sedla mezi Smrkem a Smrčkem vede přímý chodník k rozcestí Nad Holubčankou na červené značce z Ostravice. Po dvou delších serpentinách následuje traverz v prudkých severních svazích do sedla pod Malý Smrk. Ze sedla je to asi 300 metrů východně lesem na vrchol Malého Smrku. Tam najdeme opět dřevěnou tabuli s nápisem a malou schránku.
Ze sedla pod Malým Smrkem je to na vrchol Smrku 1 kilometr. Prochází se obnoveným vysokohorským smrkovým lesem. Po cestě narazíme na pomníky Johna Lennona a Jana Palacha – tedy pokud nejsou zakryté sněhem. Jedná se o lidové pomníky, které vznikly v době normalizace. Zde se tajně setkávali tehdejší disidenti. Vrchol Smrku okolo rozcestníku je odlesněný. Najdeme tady dřevěnou lavičku, naučnou tabuli a vrcholovou knihu, která je schovaná v šedé plechové schránce. Pro výhledy je nutné slézt pár metrů severně – lze spatřit celý masív Ondřejníku, Čeladnou nebo Frýdek Místek. Poslední na trase byl jižní vrchol Smrku, který je vzdálen asi 0,5 kilometru po červené značce vedoucí do Horní Čeladné. Po cestě se po pravé straně vynoří snad jediný skalní výchoz v celém masívu Smrku – tzv. Psí skála. Za skálou se chodník mírně svažuje až do místa menší vyvýšeniny – to je onen jižní vrchol. Za ním už následuje dlouhý sestup do Horní Čeladné. Po cestě narazíme na dřevěnou Hubertovou chatu a onen zmiňovaný výškový bod pojmenovaný Smrčina.
