Obrázkovou cestou na Javořinku
Od Samčanky, jedné z části Starých Hamrů, vede modrá značka k osadě Javořinka a dále pokračuje na Bílou. Pěšinka to není ledajaká – každého poutníka na cestě k osadě nebo z ní doprovází až dvanáct ručně malovaných obrázků s verši. Takto zdobený chodníček vznikl v 50. letech 20. století. Autorkou byla Josefa Tomášková. Chtěla dětem, které musely každý den chodit 3 kilometry z Javořinky do školy ve Starých Hamrech, zpříjemnit cestu. Nejedná se však o původní obrázky. Horské podmínky a čas se na nich podepsal. Místní obyvatelé se v roce 2007 rozhodli obnovit Obrázkovou cestu.
Nyní opět zpříjemňuje Obrázková cesta výstup nahoru i dolů a nejenom dětem. Podél chodníčku se nachází několik zastřešených studánek a několik laviček na odpočinek. Po dvou kilometrech chůze z parkoviště na Samčance se před vámi otevře podlouhlá louka s několika staveními. To je začátek osady Javořinka. Každý název osady je odvozen buď od historické události, po usedlících nebo podle vzhledu okolní krajiny. V tomto případě se jednalo o horskou pastvinu z části zarostlou javořím. Javor zde rostl od nepaměti a jeho větvemi se krmily ovce a dobytek hlavně v zimním období. Nejstarší dochovanou budovou je stodola u Liďáků. Na jednom z trámu je uveden letopočet 1727. Do roku 1845 oblast obývali valašští vojvodové. V sedle byla v roce 2015 postavena dřevěná zvonička pojmenována po místním pastýři Martinovi. Východně nad osadou se vypíná s vrchol Javořina (832 m). Od vrcholové tyče vede výrazný chodníček směrem na severovýchod. Asi po 700 metrech vás dovede k mrazovému srubu s výškou stěn do osmi metrů. Po cestě ke skalám je i jedno vyhlídkové místo směrem na Lysou horu a Smrk – mezi nimi se rozprostírá přehrada Šance.
Od Javořinky je možnost pokračovat po modré značce na Bílou nebo se vrátit okruhem zpět na Samčanku po naučném chodníku. Ten je dobře značen dřevěnými ukazateli. Od zvoničky pokračuje užším hřebenem zvaném Kozí hřbety po udržované lesní cestě. Tabule naučného chodníku vás postupně seznamují s okolními osadami a jejich historii. V poslední čtvrtině chodníku se prochází další podlouhlou osadou zvanou Němčanka. První písemné zmínky pochází z roku 1756 a název nese po prvním osadníkovi Josephu Nemetzovi. Za osadou se chodník stáčí doprava a schází do údolí na asfaltovou cestu. Po ní je to k Samčance přibližně kilometr.
Okruh: https://mapy.cz/s/repodoceto
Stezka na Javořinku je pěkná, taková příjemná procházka na pár hodin. Z té louky nad zvoničkou je suprový výhled na Smrk, Kněhyni a Čertův Mlýn. Ty mrazové sruby jsou dost vysoké, někdy příště se na ně zajdu podívat.
Na tohle místo jsem se dostal tak trochu neplánovaně, původně jsem mířil po žluté na Trojačku a pak chtěl pokračovat na Smrk, jenže z té cesty se stala pod Trojačkou šílená bažina, tak jsem to musel vzít vzhůru lesem na Rožnovský vrch a odtud pak na Javořinu a zpět do Starých Hamrů.
Cesta po žluté pod Trojačku od rozcestí Klepačka je asi nejzajímavější stezka v Beskydech – to vedení značky divokým horským potokem je něco úžasného. A asi tuším, kde jste skončil, protože i v létě je to ve vyšších partiích dost podmočené. A sestupovat z vrcholu Trojačky na stranu Smrku je také dobrodružství.
Každopádně jste si i tak udělal hezký okruh. Tato část Beskyd má své kouzlo a hlavně se tady nemotá tolik lidí.
Je to určitě zajímavé vedení stezky. Normálně by mi nevadilo tudy jít, ale v těch vyšších polohách to bylo fakt samé bahno a dost to na tom i klouzalo. Chvíli jsem si nadával, že jsem na tu Trojačku neodbočil už dřív, narazil jsem na jednu sotva znatelnou cestu, bylo to tuším ještě před tím stoupáním kameny zaházeným potokem. Ale nakonec jsem z toho počátečního neúspěchu udělal nádherný podzimní výlet. Určitě se do této části Beskyd vrátím, zdejší lesy mi trochu připomínají moji rodnou severočeskou kotlinu .