Pavlovské vrchy
V úrodných nížinách jižní Moravy, v ohbí řeky Dyje, se výrazně zvedá nad okolní krajinu vápencové pohoří zvané Pavlovské vrchy. Pokud chcete, aby každý věděl, kam že to jedete, stačí použít hovorově Pálava. Pod tímto výrazem si lze představit již mnohé – krásné město Mikulov se Svatým kopečkem (363 m), vodní dílo Nové Mlýny, zříceninu hradu Děvičky, vinné sklípky a vinice, kam oko dohlédne. Kde jinde totiž narazit na přeplněné popelnice na sklo od láhví na víno. Pavlovské vrchy, pojmenované podle obce Pavlov, se táhnou od vodního díla Nové Mlýny na jih po rakouskou hranici. Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a následně byl vyzvednut alpínským vrásněním. Celá oblast je zahrnuta do CHKO Pálava. Exponované vápence vytvářejí vhodné prostředí pro velké množství teplomilných rostlin a živočichů.
Nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů je dvouvrcholový Děvín s nadmořskou výškou 550 metrů. Na vyšším vrcholu se nachází betonový pilíř s geodetickým bodem a 57 metrů vysoký televizní vysílač. Na tom nižším, s výškou 428 metrů, je zřícenina hradu Děvičky. Na jihozápadě odděluje masív Děvína od kopců Obora (483 m) a Pálava (462 m) sedlo Soutěska. Dále na jih, směrem k Mikulovu, vystupuje samostatná Stolová hora (459 m) a Turold (385 m).
Zájem o Pálavu od nepaměti
Pavlovské vrchy si lidé jako své útočiště zvolili desetitisíce let nazpět. Právě tady, mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, se našla v roce 1925 Věstonická venuše. Nejstarší keramická soška na světě pochází z mladého paleolitu – vznik se datuje do období 29 000 až 25 000 let př. n. l. Plochý vrchol Stolové hory se zase nabízel pro vybudování hradiště. Horu obývalo mnoho kultur a první sídliště si zde lidé vybudovali již v mladší době kamenné, dobře opevněné hradiště pak v době bronzové. Na přelomu 13. a 14. století se rozhodli využít dvě rozeklané vápencové skaliska, severně od vrcholu Stolové hory, na vybudování Sirotčího hrádku. Mnohem větší pevnost byla vybudována na konci 13. století pod nejvyšším Děvínem. Hrad Děvičky, dříve známý jako Maidberg, sloužil k ochraně zemské cesty z Rakouska do vnitrozemí. Vypleněn a vypálen byl během třicetileté války švédským vojskem. Poté byl ještě využíván jako strážní pevnůstka a strážnice k hlášení požárů. Poslední hlídač opustil Děvičky na začátku 19. století.
Okruh Pavlovskými vrchy
Pavlovské vrchy jsou díky své výšce a malé rozloze snadno zvládnutelné pěšky během jednodenního výletu. Z Mikulova po červené značce, vedoucí napříč Pavlovskými vrchy, je to do Dolních Věstonic 12 kilometrů a poznáte ty nejkrásnější místa. V Pavlovských vrších lze uskutečnit i okruh, ve kterém navštívíte impozantní vápencové stěny Martinky a Obřího kamene, mezi kterými se zaklínil tzv. Velký špunt.
Okruh má necelých 14 kilometrů s převýšením 500 metrů. Tedy nic náročného, co se týče fyzičky. Z časového hlediska tady klidně strávíte podstatnou část dne, protože po cestě je mnoho výhledových míst, dva hrady a vápencové skalky a soutěsky. A pokud se necháte zlákat vínem, tak na vás doma nemusí čekat s večeří. V obci Klentnice najdeme dvě prostornější parkoviště. Výše zobrazený okruh se dělí na dvě části – okruhy. První kratší prochází přes Stolovou horu a Sirotčí hrádek a ten druhý vede přes Soutěsku na Děvín a hrad Děvičky s návratem zpět po modré kolem krásných vápencových útvarů pod vrcholem Obory.
