U Slepice – hřebenem Žďánického lesa
V mapách Chřibů jsem si již dávno všiml vrcholku U Slepice. Takový název ale nemohl vzniknout jen tak, přece za tím musí stát nějaká příhoda. A také že ano. Blízko vrcholu se ve 40. letech 18. století rozhodl postavit svou hájovnu revírník Petr Orlich ze Ždánic. V nedalekém dutém stromě prý našel slepici, která zde ještě navíc vyseděla kuřata. Na štítu hájovny pak nechal revírník vyobrazit příhodu se slepicí. Po bitvě u Slávkova byla hájovna zničená ruským vojskem v roce 1810. O tři roky později hájovnu obnovili a štít opět zdobil obraz slepice s kuřaty. Vrchol U Slepice je se svou výškou 438 metrů nejvyšším bodem ploché vrchoviny Ždánický les, pojmenované podle městečka Ždánice. Málo známa vrchovina sousedí na východě, přes údolí říčky Kyjovky, s CHKO Chřiby. Rozlohou je Ždánický les větší než Chřiby, i když se to na první pohled nezdá. Zahrnuje totiž i pahorky táhnoucí se až Hustopečím. Díky teplému a suchému klimatu je tato oblast, zejména jižní svahy, využívána k pěstování vinné révy a sadařství teplomilných druhů, jakou jsou meruňky, broskvoně, mandloně i oskeruše.
Vrty kam se jen podíváš
Slepice a ropa. Tohle slovní spojení je možné jen ve Ždánickém lese, jelikož se zde, na nejvyšším bodě, těží černé zlato. Kousek od vrcholu, hned vedle hřebenové silnice, se rozprostírá průmyslový areál firmy Moravské naftové doly. Geologické zásoby uhlovodíků se na tomto ložisku odhadují na 3,57 milionu m³ ropy a 190 milionu m³ plynu. Těžba neprobíhá jen tady na vrcholu. Celá východní část Žďánického lesa je posetá vrty. V této oblasti jsou ložiska uložena v hloubce 800 – 1000 metrů. Aby jste spatřili čerpadlo nebo sondu, nemusíte ani odbočovat z hřebenové silnice. A pokud odbočíte, tak téměř u každé lesní cesty minimálně na jedno narazíte.
Na kole přes Slepici, kolem vrtů a napříč bitevním polem
Na nejvyšší vrchol můžete vyrazit pěšky po žluté ze Ždánice nebo Nevojic a dále prochází přes vrchol červená značka vedoucí od Bučovic směrem na Bukovany. Pěkné asfaltové silnice a nenáročná stoupání v celém Ždánickém lese vybízejí k cyklo výletům, stačí mít jen něco málo naježděno. Samotná hlavní hřebenová silnice od vrcholu U Slepice směrem na západ mírně klesá. Takže je to dobrý obchod, na začátek trochu zamakate a pak se jen vezete.
Pokud zvládáte ujet kolem 50 – 60 kilometrů, tak zde pro vás mám tip na cyklo okruh, ve kterém navštívíte nejvyšší vrchol U Slepice, projedete téměř celou hřebenovkou Žnánického lesa, spatříte nějaká ta čerpadla a vrty, pokocháte se zvlněnou krajinou Moravy a stanete na místě střetu třech císařů. Začít můžete ze Slavkova u Brna nebo z Bučovic. Právě z Bučovic směřuje cyklotrasa č. 5097 k rozcestí U Kříže, kde se napojuje na hřebenovou asfaltovou silnici (po celé délce vede cyklotrasa č. 473). Od Kříže je to k vrcholu U Slepice 2 kilometry. Vrcholové rozcestí umístili u křižovatky cest asi 200 metrů východně od nejvyššího bodu. Najdete tady mimo jiné dřevěnou schránku s vrcholovou knihou a tabulku s historii tohoto místa. Nejvyšší bod U Slepice je o kousek dál po silnici za čerpadly (tzv. kozlíky) v lese. Po levé straně následuje onen těžební areál Moravských naftových dolů.
Cesta po hřebeni dál ubíhá rychle a navíc snad po celou dobu v krásném převážně bukovém lese. Na trase natrefíte na několik informačních tabulí ohledně zaniklých středověkých hradišť nebo vesnic. Dalším významným zvířetem v těchto kopcích je jelen, ale ne jen tak ledajaký. Kdysi v těchto místech stála hájovna Zlatý jelen. První zde byla postavená už roku 1472 a různých podobách existovala až do 60. let minulého století. V okolí se nachází několik pomníků. Největší z nich připomíná ozbrojené střetnutí partyzánů, skrytých v hájence, a jagdkomanda. Tehdy během přestřelky zemřel jednadvacetiletý Jiří Jirovský. Tomu je ještě věnovaný památník zvlášť.
Tip na okruh vedoucí přes všechna zmiňovaná místa. Délka je 65 kilometrů s převýšením okolo 600 metrů. Výraznější, avšak nijak prudká, jsou stoupaní na dvou místech a to z Bučovic k vrcholu U Slepice a poté na Pracký kopec.
Bitva u Slavkova
Jeden kilometr za hlavní silnicí ze Slavkova do Žarošic přijedeme k odbočce cyklotrasy č. 5100 do obce Šaratice. Tady opustíme hřebenovku a sjedeme dolů lesem kolem rybníků na krásně zvlněné otevřené prostranství. Místo působí opuštěným dojmem, i když jsou obce skryté hned za kopci. U rybníka Urbanec vyměníme prašnou cestu za asfalt až do Šaratice. Když už jsme tady, tak je škoda si nevyšlapat na Pracký kopec (325 m). Vyjet na něj můžete po žluté z Hoštěrádek nebo po silnici přes Újezd u Brna.
V okolí kopce se 2. prosince 1805 střetly vojska Francie, Ruska a Rakouska. V těchto místech se odehrála největší a nejkrvavější bitva na českém území, nazývaná jako bitva u Slavkova nebo tří císařů. Osobně se bitvy zúčastnili francouzský císař Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František. Spojená rakousko – ruská vojska čítala 90 000 mužů a francouzská přibližně 75 000. Rozhodující úder Francouzů přišel právě tady, na Prackém kopci. V okolí kopce totiž spojenci rozmístili velkou část armády a svých 250 děl. Sbor francouzského maršála Soulta se dokázal nepozorovaně přiblížit k Prackému kopci díky husté mlze. Prudký a nečekaný útok donutil spojence k ústupu a tím byla bitva pro ně ztracena. 6. prosince bylo na slavkovském zámku podepsané příměří, následované prešpurským mírem. Napoleon si tuto bitvu cenil ze všech nejvíc. V Paříži stojí oslavný bronzový Slavkovský sloup 44 metrů vysoký. Traduje se, že je odlitý z roztavených spojeneckých děl.
Na nejvyšším místě kopce stojí Mohyla míru, která vznikla k uctění památky padlých. Postavena byla mezi lety 1910 a 1912 a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan vysoký 26 metrů. Z okolí vrcholu je hezký výhled do okolí. Poté už zbývá sjet do obce Prace a napojit se na cyklotrasu č. 5097 směřující přes Křenovice do Slavkova u Brna a Bučovic. V obou městech určitě stojí za zmínku jejich nádherné zámky.