Hostýn

Svatý Hostýn nebo jen Hostýn najdeme asi 3 kilometry jihovýchodně od centra města Bystřice pod Hostýnem. Tento kopec s nadmořskou výškou 735 metrů patří do Hostýnských vrchů. Je velmi významným katolickým poutním místem a název může svádět k tomu, že se zároveň jedná o nejvyšší vrchol této hornatiny. Nejvyšší je ale sousední Kelčský Javorník (865 m). Hostýn je dobře identifikovatelný podle staveb na vrcholu i podle svého tvaru. Z některých pohledů může působit jako samostatný kopec, který vystupuje 350 metrů nad okolní krajinou.

Když vystoupíte na Hostýn, tak si určitě všimnete, že je dvouvrcholový. Na tom vyšším, severním, se nachází kamenná rozhledna Hostýn z roku 1898. Před ní stojí „ventilátor“ – tedy větrná elektrárna postavená v roce 1994. Jedná se o prvek, který zahlédnete z dáli a bezpečně tak poznáte, že se jedná o Hostýn. Na vrcholu je to rušivý element a ke konceptu poutního místa moc nezapadá. Pod vrtulí je kaplička Božího hrobu společně s malým hřbitovem jezuitských mnichů. Na jižním vrcholu Hostýna (718 m) stojí barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Vedle chrámu je menší novobarokní kaple sv. Jana Sarkandra z roku 1890, která byla postavena na místě původní dřevěné kaple z roku 1658. Jižně od chrámu jsou poutní domy s restauracemi a ubytováním.

Západním směrem od barokního chrámu sestupuje dolů kamenné schodiště lemované dřevěnými stánky s občerstvením a suvenýry. Schodiště končí u Vodní kaple. Pod kapli se nachází sklepení s několika výtoky vody. Traduje se, že voda má zázračné léčivé účinky.

Osídlen již v pravěku

Hostýn přitahoval lidi už od pradávna. Doklady o nejstarším osídlení spadají do mladší doby bronzové. Podle nálezů se na vrcholu rozprostíralo rozlehlé oppidum. Nejstarší opevnění vystavěl lid kultury lužické v období kolem roku 1200 př. n. l. Následující přestavbu provedl lid kultury slezské asi 1000 let př. n. l. Vrchol byl ohrazen valy, které dosahovaly výšky až 10 metrů a se základnou hrubou až 20 metrů. Zhotoveny byly z kamení, písku, hlíny a popela. Tyto mohutné valy Keltové okolo roku 600 pr. n. l. ještě zpevnili. Hostýn zaujímal velmi výhodné strategické místo pro kontrolování velkého úseku Jantarové stezky.

Vznik poutního místa

Na světě stěží najdeme podobné vyobrazení Matky Boží s blesky, kterou takto uvidíme nad vstupem do baziliky. Ta ve své náručí drží svého syna Ježíše, který svými malýma ručkama metá blesky. Původ toho vyobrazení je nutno hledat v legendě, která vypráví o v pádu Tatarů na Moravu v roce 1241. Mohutná Tatarská vojska plenila město za městem a nikdo se jí nedokázal postavit ani ubránit. Lidé utíkali a schovávali se v lesích a na horách. Mnoho obyvatel z okolí se uchýlilo skrýt na Hostýn. Modlili se k Matce Boží. Uslyšela jejich prosby a nechala vytrysknout pramen na úbočí, aby lidé netrpěli žízní. Následnou bouří a blesky zapálila tatarské ležení a ti se dali na ústup. Tento zázrak byl zmíněn v několika dílech a postupně se Hostýn stal posvátnou horou českého národa. Někteří badatelé se přiklání ke vzniku pověsti během tureckého ohrožení Evropy.

První dřevěná kaple Panny Marie na vrcholu vznikla v pozdním středověku. Zřejmě ji nechal postavit tehdejší majitel bystřického panství Burian Žabka v roce 1544 pro havíře, kteří měli pro něho doloval železo a stříbro. Uvádí se, že zde vydržela stát až do roku 1658. Roku 1721 byl na Hostýně položen základní kámen velkého chrámu se dvěma věžemi. Neklidné válečné poměry a problémy spojené s dopravou stavebního materiálu protáhly stavbu na 27 let. Dokončen byl tedy v roce 1748. Zároveň byl zřízen hostinec pro poutníky a budova pro kněží, varhaníka a kostelníka. Slavnostního posvěcení chrámu se účastnilo 30 tisíc lidí. Původní chrám zde neměl dlouhého trvání. Císařský výnos z roku 1784 zakazoval všechny poutě. Poutní chrám byl zrušen v roce 1787. Následně byl interiér i se střechou rozebrán a tím byla celá stavba odsouzena ke zkáze. Obnova byla zahájena až v roce 1841 na 600. výročí hostýnského zázraku. Finančně chrám podpořil i císař Ferdinand V.

Jurkovičová křížová cesta

Tzv. Stará křížová cesta, vedoucí od kaple Jana Sarkarta směrem k rozhledně, byla vysvěcená v roce 1902. Různorodé kapličky byly přijaty s velkou kritikou. Tehdy se psalo, jak chudé je umění na Svatém Hostýně. Stavbou nové křížové cesty byl pověřen architekt Dušan Jurkovič. Se stavbou se začalo v roce 1904 a dokončena byla až před druhou světovou válkou. Bylo zhotoveno celkem třináct zastavení ve stylu valašské lidové architektury. Za kapli Jana Sarkarta začíná první zastavení Jurkovičovy křížové cesty. Osm zastavení postupně klesá severovýchodním směrem. Jedenácté zastavení, znázorňující ukřižování Ježíše Krista, vystupuje na mohutné kamenné terase. Křížová cesta je ukončena rotundou, ve které je kamenný reliéf Kladení do hrobu. Rotundou je zakončená i Stará křížová cesta.

Dostupnost

Pěšky – po červené z nádraží Bystřice pod Hostýnem (4,5 km) nebo z Chvalčova U Revíru (2 km), po modré z Rusavy s krátkou odbočkou po žluté k vrcholu. Na kole – lze vyjet až na vrchol po široké asfaltové cestě vedoucí z Bystřice pod Hostýnem. Autobusem – na Hostýn jezdí pravidelná linka od vlakového nádraží Bystřice pod Hostýnem.