Zřícenina hradu Brníčko

Za obcí Lesnice směrem na Dlouhomilov se najednou otevírá výhled na obnažený vrchol s vyčnívajícími zbytky zdí. Na malebné kopcovité okolí z vrcholu vysokého 389 metrů vzhlíží zřícenina hradu Brníčko. Stejnojmenná obec pod hradem vznikla dřív než samotný hrad a to ve 12. století. Počátky hradu nejsou úplně jasné. Původním střediskem panství bylo nedaleké Dubicko a teprve někdy ve třicátých letech 14. století si potomci lovčího krále Přemysla Otakara II. Benedy z Dubicka rozdělili rodové statky mezi sebou. Zřejmě do té doby spadá i stavba nového hradního sídla v Brníčku a vytvoření brníčského panství ze severní části dubické državy. Jako stavitel hradu se uvádí Benedův pravnuk Ctibor Morava. Poprvé je hrad Brníčko zmiňován v roce 1356 jako majetek pánů z Otaslavic. V průběhu dalších desetiletí se hrad osvědčil jako dobrá vojenská pevnost.

Zajímavou kapitolou hradu, nicméně i tou poslední, je příchod nového držitele hradu Jana Tunkla z Drahanovic v roce 1434. Ten dokázal z neklidné situace husitských válek vytěžit co nejvíc. Z nezámožného zemana se dokázal během 30 let vypracovat na nejbohatšího z moravských šlechticů. Podhradí a blízké okolí jen vzkvétalo. Jeho statky pak převzali jeho dva synové. Ti byli přívrženci krále Jiřího z Poděbrad a proto se jejich panství stalo terčem častých útoků Matyášových spojenců. Osudným byl pro hrad Brníčko rok 1471, kdy byl dobyt a zpustošen mohutným nájezdem. Toho roku byly dobyty i ostatní hrady v držení Tunklů.

Přibližná podoba Brníčka v dobách své největší slávy. Samotný hrad chránily dvě pásma válů a příkopů. Přes vnitřní příkop vedl dřevěný most. Zdroj obrázku: hrady.cz, autor Jan Štěpánek.
Vzhůru na hrad!

Jaké nástrahy čekaly vojáky, kteří se roku 1471 blížili k pevnosti s úmyslem ji dobýt a zpustošit? Nejdřív museli překonat prudší stoupání a následně se dostat přes dvě pásma příkopů a valů k samotnému jádru hradu. Tady ještě neměli vyhráno, protože je čekala dva metry silná okružní plášťová hradební zeď zesílená na jižní straně o několik hranolovitých pilířů s několika baštami. Teprve pak se mohli pustit do drancování obytného dvouposchoďového paláce. Dnešní návštěvník musí překonat pouze ono počáteční stoupání. Brníčko najdeme 7 kilometrů východně od města Zábřeh. Z malé vísky se můžeme ke hradu vydat po modré a červené značce ze severu nebo nás k němu dovedou dřevěné ukazatelé od kostela Narození Panny Marie z jihu. Z obranných prvků je nejpatrnější val s příkopem hned pod hradem. Nejzachovalejší části je pak samotný hradní palác s nepravidelně rozmístěnými okny, kde si můžete projít celkem tři místnosti. Z té třetí, které chybí jedna zeď, se otevírají krásné výhledy směrem na Hrubý Jeseník s Pradědem v čele. Hradní páni věděli, kde nejlépe vystavět své sídlo.

Kostel Narození Panny Marie v Brníčku. Na hrad se můžete vydat doleva po modré a červené značce nebo po dřevěných ukazatelích kolem kostela vpravo.
Výhled od hradu Brníčko na jihozápad. Dole je stejnojmenná obec Brníčko a vpravo kopec Markovice (475 m).
Vnitřní příkop hradu.
Pohled na hrad z jihozápadu. V popředí je vidět pilíř mostu – přístup byl tedy z této strany.
Dnes se vchází z jihu.
Nejzachovalejší část hradu.
Stačí dát novou střechu, okna a dveře a můžete bydlet.
Pohled ze strany.
Interiér Brníčka.
Výhled z hradu směrem na Hrubý Jeseník.
Hezké hradní posezení.
Hradní rozcestí.
Výlet po okolních vrcholech

Na závěr dodávám tip na okruh vedoucí po okolních vrcholech, pokud si chcete prodloužit výlet. Po červené značce (k rozcestí U Cikánského buku) a následně po žluté jde vystoupat na Bílý kámen (589 m). Cesta vede přes pěkné louky s občasnými výhledy do okolí. Na Bílém kameni je dřevěný přístřešek a z něj se přes průsek otevírá výhled směrem na Králický Sněžník. Bílý kámen je navíc nejvyšším vrcholem místní vrchoviny (Benkovské). Zde žlutá končí a lze se napojit na zelenou vedoucí do obce Lesnice. Prochází se po okraji rezervace Pod Trlinou a přes samotný vrchol Trliny (524 m). Tady se jedná o hezký zalesněný úsek se strmějšími kamenitými svahy. Z Lesnice je to po silnici 2 kilometry zpět do Brníčka. Pokud nejste vázáni na automobil a tím pádem na okruh, tak po červené můžete jít od hradu Brníčka na Bradlo (599 m) se skalní vyhlídkou a poté sejít na některou z vlakových zastávek pod kopcem.

Vlevo protáhlý kopec je masív Bílého kamene a výraznější vrchol vpravo je Trlina (pohled z hradu).
Cestou po červené po loukách k rozcestí U Cikánského buku.
Výhled na obec Strupšín. Vlevo od něj je vrchol U Cikánského buku (528 m), přes který prochází žlutá značka na Bílý kámen.
Rozcestí U Cikánského buku. Po žluté je to na vrchol Bílého kamene ještě 5,5 kilometrů.
Sestup z vrcholu U Cikánského buku do sedla k Rohelské boudě. V pozadí Bílý kámen.
Rohelská bouda.
Vrcholové rozcestí. Bílý kámen (jak je uváděno i v papírových mapách) nebo Bílé kameny jsou nejvyšším bodem Benkovské vrchoviny.
Přístřešek na vrcholu Bílého kamene.
Vrchol Trliny.
Rozcestí na Trlině.

3 komentáře: „Zřícenina hradu Brníčko

  • 22 února, 2021 (4:42 pm)
    Trvalý odkaz

    Moc krásné 👏👍👏 jen tak dál 🏰🏰🏰

    Reagovat
  • 14 března, 2021 (6:12 pm)
    Trvalý odkaz

    Ahoj Patriku. Moc hezký članek a fotky. Tvuj zimní výlet u nás vyvolal letní vzpomínky. Dík. Na Brníčku jsme byli několikrát. V létě ho doufám opět dobudem. H L O H M

    Reagovat
    • 15 března, 2021 (5:46 am)
      Trvalý odkaz

      Ahooj Hynku! Děkuji… co nám teď jiného zbývá, než vzpomínat :)). Snad se situace do té doby zlepší a budeme moci opustit alespoň okres. Nyní je příležitost si zopakovat veškeré cyklotrasy a různá zákoutí kolem domu 🙂

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.