Slezský vulkán: Halda Szarlota v Rudultowech

Szarlota, jedna z nejvyšších výsypek v Evropě, ční nad polským Slezskem jako němá svědkyně minulosti. Tato majestátní struktura je nejen působivým zhmotněním industriální historie, ale také symbolizuje odvahu a vytrvalost horníků, kteří těžce pracovali až do úmoru v blízkých černouhelných dolech. Vydejte se s námi na cestu za tímto monumentálním dědictvím, které tiše vypráví příběh jedné z nejbohatších těžebních oblastí Evropy.

Halda se tyčí nad městem Rudoltowy, kde dosahuje výšky 407 m n. m. Zabírá plochu 37 hektarů a její objem činí 13,3 mil. m³. Za vznik vděčí především nedalekému dolu Szarlota. Odpad z její činnosti vedl k vytvoření dvou kuželů. První z nich je v současné době zarovnán, druhý, je právě ten, který je nejvíc vidět z dálky. Hromadění materiálu probíhalo po celou dobu provozu dolu, tedy od roku 1792. Pokud by se i nadále shromažďoval další materiál, mohlo se stát, že by halda přerostla i Cheopsovu pyramidu, která ve své původní výšce dosahovala od základny 146 m. Růst haldy se však zastavil ve 134 m.

Historie haldy, jak již bylo zmíněno, je spojena především s dolem Szarlota, který byl otevřen na přelomu 18. století vlastníkem zdejšího panství Fryderykem von Sack v sousední vesnici Czernica. Pro lepší přístup k ložiskům se těžba následně přesunula do Rudultow. Provoz dolu zásadně ovlivnil vývoj oblasti  ať už nárůstem počtu obyvatel nebo pozdějším zavedením železniční dopravy s blízkým městem Rybník a Ratiboří. Jedním z dalších zásadních milníků bylo období mezi lety 1944-1945. Szarlota se tehdy začlenila do koncernu Reichswerke Hermann Göring a sloužila jako pomocný tábor KL Auschwitz-Birkenau. Pracovalo zde na tisíc vězňů z koncentračního tábora. Po válce se důl přejmenoval na KWK Rydultowy. V současné době se jedná o jeden z nejstarších fungujících dolů v Horním Slezku. Od roku 2016 je začleněn do společnosti Polska Grupa Górnicza. 

V době užívání haldy byl odpadní materiál dopravován na vrchol kuželu úzkokolejnou železnicí. Tento způsob ukládání vedl k segregaci materiálu. Kamenitá frakce se hromadila v podhůří a naopak v horních partiích zůstávaly uloženy písky a jíly. Zvětrávání a erozní procesy dále podpořili rozpad materiálu, čímž se zvýšil podíl kamenité a štěrkovité frakce.  Zároveň došlo k zarůstání haldy nejrůznější flórou. Gravitační segredace také napomohla k samovznícení haldy, které způsobilo v některých částech fyzikálně-chemickou přeměnu ležícího materiálu. Proto zde nalezneme mnohé nerosty, které bychom snad ani nečekali. Jsou to např. hematity, magnetity, nejrůznější sírany. běžné jsou pyrity a další nerosty z řad sulfidů. 

Kromě nerostů je možné na Szarlotě najít pěknou sbírku zkamenělin. V karbonu před 360-300 miliony lety došlo k poklesu moravskoslezské kulmské pánve, kde se začalo hromadit velké množství sedimentů. Spodní část pánve vyplnili vápence a břidlice, nad nimi byly uloženy pískovce s břidlicemi. V karbonu mimo jiné panovalo velmi teplé a vlhké podnebí, které umožnilo rozvoj bujné vegetace. V místních bažinách se vyskytovaly především plavuně (sigilarie, lepidendrony), přesličky rodu Callamites a nejrůznější kapradiny. Jakmile rostlina odumřela byla překryta sedimenty. A proto, po vytěžení materiálu a jeho uložení na haldu, lze nalézt četné výskyty fosilií rostlinného charakteru.

Jméno Szarlota si v roce 2007 vysoutěžili místní obyvatelé a jak je zřejmé, zvolili původní název dolu Szarlota v Rudoltowech. Po vyhodnocení soutěže se na svahu viditelném z centra města objevil 2,5 vysoký název haldy. Ze samotné výsypky se naskýtá při dobré viditelnosti výhled na část Tater, Malé Fatry a Slezských Beskyd. Z vrcholu je možné také vidět města Orlová, Ostrava, Katowice či elektrárnu Lagisza v Bedzinu.

Jedná se opravdu o velice zajímavé místo, ačkoliv pobyt zde pro návštěvníka není zcela bezpečný. Halda má velice strmé svahy, které dokáží velice ztížit přístup. Napomáhá tomu i uvolňující se hlušina, sjíždějící velice snadno po svahu. Dalším nebezpečím jsou hlušinou vytvořené komory, které se můžou zhroutit pod tíhou člověka. Nesmíme také zapomenout na vysokou koncentraci jedovatých plynů. Každopádně přístup dle vlastního uvážení je možný z ulice Gabriela Narutowicza nebo ulice Kazimierza Przerwy-Tetmajera. Z ulice Gabriela Narutowicza je nejsnažší přístup po asfaltové cestě vedoucí pod haldou. Na jejím začátku je sice bouda hlídače, o víkendu zde ale nikdo nebyl a pod haldou se procházeli i místní.

Jaká bude budoucnost haldy? V současné chvíli je část materiálu odvážena pryč. A město Rudoltowy má záměr místo revitalizovat a využít pro společenské účely. Tento úkol byl svěřen do rukou Slezské technické univerzity v Gliwicích, nejrůznějších specialistů zabývajících se ochranou životního prostředí a architektury.